
Brána leží v pásu Mariánských hradeb, konkrétně mezi dosud zachovalými bastiony XVI. (sv. Jiří) a XVII. (sv. Ludmily). Ty jsou jasně patrné pod stejnojmenými ulicemi v okolí brány - jsou sice z části zasypané, takže nevypadají tak mohutně, ale i tak jasně a zřetelně patrné. Směrem odtud se zachovaly ještě bastiony na Letné, druhým směrem jsou bastiony většinou nepřístupné (např. dva jsou v prostoru dnešního ministerstva obrany...).
Podle zpráv z tisku (březen 2014) připravuje radnice Prahy 6 rekonstrukci brány a přilehlých hradeb.
Jméno brána získala od dnes již neexistujícího předměstí, zvaného Písek. Jejím funkčím předchůdcem byla stejnojmenná brána v gotických hradbách, umístěná v prostoru dnešní Valdštejnské ulice na Malé Straně (ta byla zbořena roku 1623 při stavbě Valdštejnského paláce). Barokní opevnění levého břehu Vltavy se táhlo od nynější budovy předsednictva vlády (bývalá Strakova akademie) do vzhůru svahem k dnešní Kramářově vile, poté velkým obloukem ke Strahovu a dále přes Petřín a po jeho svahu zpět Vltavě. V tomto pásu stály tři mohutné brány – Písecká, Strahovská a Újezdská, fortifikace byla zpevněna dvaceti bastiony pojmenovaných podle svatých patronů. Brána samotná pochází z roku 1721 a byla zbudována architektem Giovannim Battistou Alliprandim dle návrhu Františka Vogta. V roce 1741 se (za válek o rakouské dědictví ) tudy dostal do Prahy potomní český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský - její obranu zajišťovala pouze slabá posádka nevycvičených měšťanů a studentů....