
Fasáda je zdobena bohatým rejstříkem barokních architektonických článků ze štuku a kamene (vstupní portálky, většina okenních ostění). Sousoší sv. Huberta s jelenem je umístěna v nice mezi okna 1. patra. Z mansardové střechy vystupuje rozměrný vikýř se třemi kamennými bustami na štítu.
Pozemky v okolí ve středověku patřily pod jurisdikci kláštera augustiniánů u sv. Tomáše. Nejspíše po požáru roku 1541 došlo k nové parcelaci. Pravá část domu nejspíše stojí na místě uličky ke klášteru, která byla užívána zřejmě do roku 1636. Po roce 1723 barokní přestavba. Projekt je připisován Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a socha Ferdinandu Maxmiliánu Brokofovi (1726) mj. proto, že oba v té době pracovali na přestavbě kláštera. Později došlo již jen k dílčím úpravám.