
Mlýn byl založen na starší rybniční hrázi. Rybník, původně značně rozsáhlý, byl vysušen v polovině 19. stol. Areál mlýna má nepravidelný protáhlý půdorys s podélnou osou vedenou ve směru východ - západ. Na jihovýchodní straně stojí vlastní budova mlýna. Jedná se o mlýnici a obytné stavení. Na ni se v jihozápadním rohu napojuje nižší křídlo, kde byla původně kovárna. Na severozápadní straně areálu stojí novodobě upravená, původně hospodářská budova. Východní stranu dvora vyplňuje stodola. Celý areál mlýna je ohrazen kamennou zdí. K severnímu úseku ohradní zdi, mezi stodolou a západní hospodářskou budovou, je přistavěno dlouhé přízemní hospodářské stavení. Hlavní vstupní brána je situována v šikmém úseku ohradní zdi, mezi stodolou a severovýchodním nárožím mlýna. Před mlýnem stojí zděná boží muka, která byla postavena majitelem mlýna roku 2002. Ve výklenku je umístěna plastika příbramské Panny Marie Svatohorské s malým Ježíškem. Mlýn je… číst dále
Mlýn je poprvé písemně zmiňován již roku 1415. Raně barokně přestavěn po třicetileté válce. Do dnešní barokní podoby byl přestavěn roku 1752 za Jana Kalingera. Tato datace je zachována na pískovcové klenbě brány, která vede do hospodářského dvora. Areál Kalingerova vodního mlýna představuje významnou památku barokního původu. Stojí na pomyslném rozhraní slohové a lidové architektury. Další zásadní přestavby proběhly ve 30. a 40. letech 20. století. Ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století byla změněna technologie provozu mlýna a mlýn přestavěn na tzv. válcový. Nyní slouží k rekreačnímu bydlení.