
Kaple sv. Floriána v Bělokách je kamenná empírová stavba z opukového zdiva. Byla vybudována z obecních fondů r. 1838 na mírném návrší v severní části návsi. Obdélná, severojižně orientovaná rozložitě působící budova nese nad sakristií nevysokou hranolovou věž s mansardovou jehlancovitou helmou krytou šindelem. V bočních stěnách jsou kruhová okna. Nejcennější součástí interiéru je obraz sv. Floriána z 1. poloviny 19. stol. na oltářní stěně umístěný v nice mezi dvěma mohutnými sloupy. Kaple prošla počátkem 21. století citlivou rekonstrukcí a po jejím ukončení byla 8. května 2010 slavnostně znovuvysvěcena. Zasvěcena je sv. Floriánovi. Tento mezi lidem oblíbený světec je uctíván jako ochránce před nebezpečím ohně, vody i války, ale především jako patron hasičů, kominíků a zedníků. Kaple se sloupem představuje památkově hodnotný malebný celek, doplněný ještě krucifixem u přístupové cesty.
Florián (250-304) byl jednou z obětí pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána. Působil jako římský vojenský úředník na území dnešních Horních Rakous. Protože ochraňoval křesťany a sám se také odmítl své víry vzdát, byl odsouzen k smrti a 4. května 304 svržen s mlýnským kamenem na krku do řeky Enns nedaleko jejího ústí do Dunaje východně od Lince. Byl kanonizován jako mučedník a den jeho svátku 4. květen je i dnem pouti v Bělokách.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let