Komplex středověkých budov (středověká rychta Havelského Města, věž, Havelská brána) sjednocený v r. 1588 a klasicistně upravený Ignácem Janem Pilliardim kolem roku 1798.
Existence rychty souvisí se vznikem Havelského Města, které založil v letech 1232 – 34 Václav I. Není prokázáno, že první a původní rychta nově založeného města stála na tomto místě, nález románského zdiva ve sklepeních tuto domněnku nepřímo potvrzuje. Významnou součástí komplexu byla reprezentativní věžová stavba, která stávala v nárožní poloze a ze které se zachovaly pouze fragmenty zdiva ve sklepení a v prvém patře. Koncem 13. století vznikl zadní trakt dnešní budovy – Havelská brána tvořící součást staroměstského opevnění. První písemné zmínky o obydlí rychtáře pocházejí z roku 1357. Později je dům zmiňován jako „dvorec biskupa mindenského“ a od počátku 15. století opět jako „obydlí rychtáře“. V roce 1490 město dům prodalo, aby jej pro své účely zakoupilo koncem 15. století zpět. V mezidobí bylo přistaveno východní křídlo. V polovině 16. století zde sídlil soud, dále krámy, lékárna, šenk, sklady. V roce 1588 dům patřil Václavu Krocanovi z Drahobejle, který jej nechal renesančně upravit a opatřil jej hodnotným portálem. Po Bílé hoře připadl dům jako konfiskát městu, to jej pronajímalo divadelním společnostem. V roce 1798 byla budova klasicistně přestavěna Ignácem Janem Pilliardim na obytný dům. Od této přestavby zůstala podoba domu téměř nezměněna.
Milan Caha, 6.1. 2008