Stará hospoda

Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých rytířů. Od roku 1335 patřil křížovníkům s červenou hvězdou. S křížovníky je spojena i první zmínka o hloubětínské hospodě. Podle (velmi pravděpodobně padělané) listiny jim právo čepovat pivo a víno v Hloubětíně udělil již Václava I. roku 1235. Roku 1350 jim toto právo při své návštěvě Hloubětína potvrdil Karel IV. Původní hospoda stávala v oblasti dnešních Chaloupek. Za třicetileté války, při obléhání Prahy Švédy, si ve Staré hospodě zřídil štáb velitel švédského vojska, generál hrabě von Würstenberg. Po neúspěšném obléhání na podzim 1648 nechal – spolu s celým Hloubětínem – hospodu vypálit, takže z ní zbyly jen sklepy. V roce 1711 nechali páni z Hlubna vystavět novou zájezdní hospodu blíže císařské silnici. Jejich erb je umístěn na obytné budově ve dvoře. Podle některých pramenů stavbu projektoval Kryštof Dienzenhofer. V roce 1723 se zde zastavil na oběd císař Karel VI. při své korunovační cestě do Prahy. Doprovázela jej tehdy manželka i dcery, včetně budoucí císařovny Marie Terezie. Ta Hloubětín oficiálně navštívila ještě v letech 1723 a 1743. Její syn, císař Josef II. zde býval ubytován při častých vojenských cvičeních. V prvním patře se dochoval tzv. císařský pokoj s původním krbem z doby Josefa II. Na sklonku minulého století byla vlastníkem rodina Vaňků. V roce 1939 ji koupila rodina Myšáků. V roce 1953 byli majitelé násilně vystěhováni a roce 1961 jim byla hospoda se statkem vyvlastněna. Navrácena byla v restituci v r. 1990.