
© Milan Caha, 07/2007
Kaple neznámého zasvěcení nepochybně souvisí s činností kláštera bosých karmelitánů, do jehož zahrady patřila. Architektura stavby ukazuje na vznik v 1. polovině 18. století, možná však vznikla dříve a ve zmíněné době došlo k její úpravě. František Ekert zmiňuje poustevnu s kaplí Jezulátka, kterou měla údajně vybudovat Alžběta, hraběnka Oppersdorfová již v roce 1659. První jistý časový údaj však je až rok 1769, kdy byla zachycena na Huberově prospektu. Po zrušení karmelu v roce 1786 byla klášterní zahrada převedena do majetku arcibiskupského semináře a kaple snad sloužila jako astronomická observatoř (její využití „k úkolům vědeckým“ bylo uváděno ještě v roce 1903). Kaple byla naposledy rekonstruována v 90. letech 20. století)