Východní průčelí Prašné brány
© Jan P. Štěpánek 07/2007
Spolu se Staroměstskou mosteckou věží je jedinou dosud stojící branou opevnění Starého Města. Zachovaly se také dvě hradební věže, obě ve dvorech policie v Bartolomějské ulici. Stavitel Rejsek ji založil tak poctivě (9m), že by mohla být i dvojnásobně vysoká. Prašná brána v nynější neogotické podobě patří spolu s přilehlým Obecním domem k symbolům hlavního města. Současný vzhled ale pochází až z období let 1878-86, kdy byla přestavěna pod vedením Mockera. Ten odstranil věžní hodiny z r.1823, dříve nevýraznou střechu nahradil tzv. dlátkem (strmá valbová střecha). Kolem ve výšce 43m osadil úzký, dnes přístupný ochoz, ze kterého je krásný pohled na město. Inspiraci pro plastickou výzdonu čerpal u Staroměstské mostecké věže – nahradil tak zbytky práce Rejska, značně poničené pruským ostřelováním r. 1757 (z části sejmuté již r. 1799). Na 65 metrů vysokou bránu dnes vede 186 schodů, v patrech stálá výstavka "Pražské věže", ve výšce ochozu fotografie Ladislava Sitenského..
Dávná brána staroměstské fortifikace v těchto místech se jmenovala U sv. Ambrože, později ji nahradila Horská. ...Tento vnitřní pás hradeb byl po založení Nového Města bezpředmětný, proto postupně chátral. Od svého špatného stavu poté získala svoje přízvisko Odraná. Taková brána se však Královu dvoru, od roku 1383 sídlu našich králů, dělala poněkud ostudu. Proto byla stržena, aby zde mohla být vystavěna nová, spíše než obranná reprezentativní brána (též se zde vybíralo clo). Stavba začala roku 1475. Původní stavitel mistr Václav na svůj úkol nestačil, prací se tedy ujal Matyáš Rejsek z Prostějova. Když se r. 1483 král Vladislav přesunul opět na Pražský hrad, nebyla tato Nová brána dokončena – uvažovalo se o zboření. Využita však byla jako skladiště střelného prachu. Poškozená výzdoba z pruského obléhání města byla sejmuta r. 1799, dnešní podoba z novogotické přestavby od Josefa Mockera pochází z r. 1886..
|
Přihlášení |
