Špitální kostel byl založen před staroměstskými hradbami snad už na konci 12. století. První písemná zmínka je z roku 1281. Za husitských válek byl špitál zrušen, kostel se dostal do správy cechu řezníků a sloužilo se v něm podobojí. Roku 1788 jej Josef II. zrušil. Zbořen byl v letech 1900–1901.
Zaniklý špitální kostel (někdy uváděn jako kaple) byl založen před staroměstskými hradbami pravděpodobně už na konci 12. století. První písemná zmínka o jeho existenci je z roku 1281. Špitál s kostelem obklopoval hřbitov a areál doplňoval i hospodářský dvůr. Kostel měl mohutnou věžovitou loď a obdélný presbytář. V lapidáriu Národního muzea se z rané fáze výstavby kostela dochoval tympanon ze 13. století, znázorňující scénu vzkříšení Lazara, Marii a žehnajícího Krista. O správu kostela se starali kanovníci řádu Božího hrobu na Zderaze. V období husitských válek byl špitál zrušen, kostel se dostal do správy cechu řezníků a sloužilo se v něm podobojí. V průběhu třicetileté války se stal katolickým. Fungoval do roku 1788, kdy jej Josef II. zrušil. Stavbu odkoupil opět cech řezníků a provozoval v ní dílnu a sklad. Po roce 1842 byla jeho budova krátce využívaná jako dětská nemocnice s devíti lůžky. V letech 1900–1901 byl zbořen (o jeho demolici se zasloužil architekt Josef Mocker, který jej označil za bezvýznamný) a na jeho místě byla vybudována budova soudu, který zde funguje dodnes. Kostel připomíná jen název nedaleké ulice.
Milan Caha, 14.5. 2023
Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769
J. D. Huber, 1769
