kostel sv. Mikuláše

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Věže kostela sv. Mikuláše na Malé Straně

© Jiří Cukr, 01/2008

Zhruba osmdesát let budovaná národní kulturní památka, její kupole se neodmyslitelně pojí s panoramatem Malé Strany a Hradčan. Bez váhání ji můžeme řadit mezi hlavní barokní stavby Evropy – je též nazývána nejkrásnější stavbou českého baroka. Na stavbě jezuitského komplexu, kterému ustoupilo na 12 domů se podíleli přední stavitelé své doby. Velmi bohatě zdobený interiér byl založen na principu prostupu geometrických těles. A chrám v číslech? Čtyřicet metrů široký chrám stojí na téměř patnáctimetrových základech, ukrývá v sobě 30m širokou hlavní loď. Ta je zakončena úchvatným - padesát metrů vysokým - prostorem kopule (nejvyšší pražský interiér), která zvenčí dosahuje v lucerně necelých osmdesáti metrů. V průměru se pyšní úctyhodnými dvaceti metry.

Mass, Turyna Petr, 18.8. 2003

historie

Chrám Sv. Mikuláše byl vystavěn jako součást jezuitského v rozmezí let 1673 do r. 1752 (první bohoslužby již r. 1711). Se stavbou započal původně P. Bos, kterého následoval Giovanni Domenico Orsi. Hlavní podíl na současném vzhledu však musí být přičten až otci a synu Dienzehoferovým. Otec Kryštof zde působil po od r. 1703, po jeho smrti pokračoval syn Kilián Ignác. Ten je původcem nejzásadnějšího prvku celé stavby – mohutné kopule. V r. 1752 byla dokončena věž (zásahy Anselma Luraga), chrám byl vysvěcen. V okrašlovacích pracech se však pokračovalo až do let šedesátých. V roce 1925 vypukl v helmici věže požár, který však naštěstí nenapáchal velké škody.

Mass, Turyna Petr, 18.8. 2003