Rondokubistická stavba z let 1921–23 od architekta Josefa Gočára na místě zbořeného pivovaru a kabaretu U Bucků. Na průčelí plastiky legionářů od Jana Štursy a vlys Návrat legionářů Otty Gutfreunda.
Dům je pětipatrový s podkrovím. Úzká fasáda je zdobena silně profilovanými obloučkovými římsami. Čelní trakt doplňují dvě další křídla. Ve dvoře je přízemní nástavba s prosklenou trojlodní halou bankovní dvorany. Na výzdobě se podíleli Gočárovi přátelé. Jan Štursa je autorem plastik legionářů u hlavního vchodu. Otta Gutfreund vytvořil pískovcový reliéf Návrat legií. František Kysela je autorem vitráží a malířské výzdoby uvnitř. Vnitřní vybavení bylo vyrobeno podle návrhů Josefa Gočára.
Milan Caha, 13.11. 2007
Na místě banky stával pozdně klasicistní dům z poloviny 19. století, ve kterém býval pivovar a první pražský kabaret U Bucků. Legiobanka vznikla v roce 1919 jako zařízení pro československé legionáře v Rusku a ve Francii. Byla určena k tomu, aby si mohli ukládat přebytky žoldu a peníze za prodej nespotřebovaných přídělů potravin. Banka nejprve sídlila v Štefánikových kasárnách a poté v hotelu U Saského dvora. V roce 1923 se přestěhovala do budovy Na poříčí. Stavbu projektoval Josef Gočár v novém architektnickém slohu rondokubismu, zvaného rovněž národní sloh nebo obloučkový kubismus. Jedná se o tak významnou stavbu, že jako další synonymum pro rondokubismus se používá pojem "styl Legiobanky" . V suterénu objektu je divadelní sál, ve kterém hrávalo divadlo D 34 E. F. Buriana.
Milan Caha, 13.11. 2007
( Růžena Baťková a kol. Umělecké památky Prahy, Academia 1998)