Národní muzeum

Zpočátku působilo v někdejším minoritském klášteře u svatého Jakuba na Starém Městě, v letech 1819–46 ve Šternberském paláci na Hradčanech, poté v Nostickém paláci Na příkopech (viz heslo palác Sylva-Taroucca). Po řadě desetiletí úvah o stavbě nové budovy byl 15. 11. 1883 vypsán veřejný konkurs na předběžný návrh. Pro budovu byl určen pozemek na místě někdejší Koňské brány na horním konci Václavského náměstí, věnovaný pražskou obcí roku 1876. Z konkursu vyšel vítězně návrh Josefa Schulze, stavba začala zemními pracemi roku 1885. Položení základního kamene proběhlo 27. 2. 1886, slavnostní otevření budovy pak 15.–18. 5. 1891 zároveň s otevřením Jubilejní zemské výstavy. Již roku 1901 bylo nutno opravovat plášť budovy, od roku 1904 se řešil nedostatek prostor pro stále rostoucí sbírky. Tento problém se nepodařilo odstranit dodnes ani za cenu drastických zásahů do budovy (výstavba depositářů na půdě směrem do obou nádvoří ap.). Od roku 1945 budovu postupně zasáhlo letecké bombardování, dělostřelecké ostřelování (okupační vojska v srpnu 1968), výstavba metra a provoz tzv. Severojižní magistrály, která budovu oddělila od vlastního prostoru náměstí. Všechny tyto vlivy ji spolu se zanedbáním údržby přivedly do velmi neutěšeného stavu, který by měla odstranit generální rekonstrukce, jejíž začátek je naplánován na rok 2010. Významné uvolnění prostorů v historické budově má přinést zisk nové budovy někdejšího Federálního shromáždění/Rádia Svobodná Evropa (viz heslo), kam budou převedeny administrativa musea a část sbírek..