Dubeč

Jak už to u podobných míst bývá, návštěvu je třeba doporučit zejména mimo vegetační období – četné křoví a plevelovité rostliny vám jinak trosky tvrze zakryjí. Mírně vyvýšené tvrziště na půdorysu čtverce o hraně cca 30m si nejsnáze prohlédnete přes plot domu č. 25, nedaleko konečné busu 228. Nejmohutnější pozůstatek dříve patrně výstavného sídla musíte hledat až na vzdáleném severovýchodním cípu. Druhým výrazným alespoň částečně zachovalým historickým prvkem jsou zbytky vodního příkopu. Dříve obepínal celý objekt, dnes se v částech dochoval na východě a zejména na jihovýchodě – tam je i nyní zaplaven vodou. V lednu 1994 voda v současnosti neexistujícím jižním příkopu sahala až ke stodole (viz galerie), dnes je i tato část zasypána sutí apod. V té době se uvádělo, že je až 10 m široký a až 2,5 m hluboký. Obojí poněkud ohrožuje stavební činnost v okolí. Tvrz byla patrně (zejména po renesanční přestavbě) uzavřeného čtyřkřídlého půdorysu s vnitřním dvorem, zdi byly minimálně zvenčí zdobeny sgrafity. Ty se částečně zachovaly v 3,5 metru vysoké trosce severovýchodního nároží. Stejně jako u přilehlé starší tvrze je pro úplné pochopení organizace těchto sídel nutný podrobný archeologický průzkum (informace z „Hrady, zámky a tvrze VII., Praha a okolí“ o arch. průzkumu v r. 1970 je chybná).