
Po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. se začali obyvatelé řady obcí ve středních Čechách hlásit ke dříve zakázané víře. Vzhledem k omezenému výčtu tolerovaných vyznání se většinou jednalo o helvétskou (kalvínskou) církev. Vrchnost na mnoha panstvích se snažila tento proces brzdit (pragmatickým důvodem byla zřejmě obava z poklesu významu patronátních práv ke katolickým kostelům). Na panství Obříství byl toleranční patent vyhlášen až s půlročním zpožděním 9. 2. 1782. Mluvčím zdejších evangelíků se stal Josef Plocek z nedalekých Byškovic, k tolerované církvi se v krátké době přihlásilo 113 rodin. Následujícího roku (29. 5. 1783) dorazil na Plockovo pozvání János Végh, absolvent bohosloví v Sarospataku (Šarišský Potok). Příchod uherských duchovních byl pro nově vznikající sbory jednou z mála možností získání kvalifikovaných sil. Véghovým příchodem začíná existence regulérní protestantské obce, která v Libiši funguje dodnes.… číst dále