Zatopený důl
© Ladislav Šingovský, 04/2011
Zbytky dobývky rudy jsou volně přístupné, avšak průzkum na mnoha místech komplikuje hustý porost. Ležel na jihozápad od obce a náležel k Nučickému revíru. Je tu hezké prostředí a příjemný hostinec. Odtud se vydáme Karlštejnskou ulicí nahoru a za železničním přejezdem se dáme doprava do ulice Na Škrobech. Projdeme kolem zástavby a po chvilce uvidíme po levé straně začátek smrkového lesíka. Sejdeme svah a téměř na začátku narazíme na zatopený důl. Od něj pokračujeme podélnou jámou až na konec, kde si všimneme zbytku nějakého betonového přístřešku. Dál už je jen skládka a pole, přes které to můžeme vzít až na cestu vedoucí do Rudné.
Koncem 19. a začátkem 20. století přišla do Jinočan těžba železné rudy. ...Jinočany měly důl zvaný Škroby. Ležel na jihozápad od obce a náležel k Nučickému revíru. Ten patřil Pražské železářské společnosti. Kutat se zde začalo v roce 1845 a těžit od roku 1856. Nejprve to bylo lomové dobývání, ale brzy bylo zahájeno dolování hlubinné. Důlní pole bylo otevřeno jámou v ložisku, dlouhou 165 m s těžním strojem. Největší rozmach těžby železné rudy spadá do začátku 20. století v době před 1. světovou válkou. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Zaměstnáno zde bylo 140 horníků, kteří pracovali na tři směny. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Obsahovala až 37% železa. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena. Procento železa ve vytěžené rudě bylo nízké. Po roce 1945 byl důl znovu otevřen, ale v roce 1964 musel být zlikvidován, neboť byl velice ztrátový..
