
Velmi vzácná stavba vodní tvrze s centrální kruhovou dispozicí a vnitřním nádvořím na jih od historického centra hlavního města dříve střežila cestu, která na Prahu přes ves Chodov vedla. Kruhová hradba (dodnes zachovalá v obvodové zdi přízemí) byla zpevněna dvojicí věží, z vnitřní strany k ní přiléhaly obytné budovy. Uzavírala tak objekt o více než 30 metrech v průměru chráněný nejen příkopem šířky 10 m a hloubky 4,5 m, ale též soustavou rybníčků v okolí. Dodnes je okolí poněkud podmáčené a údajně nevhodné pro zástavbu - panelové sídliště se tak přiblížilo jen od východu. Pitná voda byla čerpána ze dvou studní, odhalených při archeologickém průzkumu. Do tvrze se vstupovalo přes částečně sklopný mostek skrz západní věž – tato vstupní brána se ve zdivu dnešního zámečku zachovala, mostek k ní vedoucí byl nově vystavěn až při poslední rekonstrukci. Malé středové nádvoříčko obklopuje arkádový ochoz, v přízemí najdete pěkně… číst dále
Stavitel ani první majitel tvrze není znám, vznik se odhaduje na konec 13. století. Prvním známým majitelem je až zderazský konvent křižovníků. Zásadní změna proběhla za správy kláštera benediktinů od sv. Mikuláše na Starém Městě, kteří ji získali r. 1676, aby ji přestavěli v barokní zámeček. Stržení severní věže a současné klasicistní úpravy proběhly na samém počátku 19. stol. V druhé polovině minulého stol. objekt využíval Státní statek Praha – není divu, že se během let dostal do havarijního stavu a uvažovalo se o zboření. Naštěstí k tomu nedošlo a tak mohla v letech 1988-1994 proběhnout rozsáhlá rekonstrukce. Dnes zde sídlí Kulturní dům Jižní Město.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.