Dům čp. 12 ve Smírné ulici, jižní průčelí
údajně vestavěn do zdiva (příp. ze zdiva) tvrze
© Petr Turyna 08/2005
O vzhledu tvrze v Praze Dubečku nevíme nic. Srovnáme-li okolní stavby (půdorys tvrze Litožnice a hlavně Královice) můžeme předpokládat věžovitou stavbu na čtvercovém půdorysu o hraně asi 10m. Jisté je to, že stávala při jednolodním kostelíku Sv. Petra – ten si můžete prohlídnout dodnes. Dá se očekávat, že byla chráněna vodním příkopem - u paty vyvýšené plochy dnes téměř zaniklého tvrziště protéká potok, na kterém byl nedaleko vystavěn v současné době již neexistující rybník. Bližší informace by mohl přinést pouze případný archeologický průzkum v určené lokalitě (viz. níže).
Dubeček (příp. též Malý Dubeč či Dubček) s tvrzí je prvně zmiňován r. 1352. Často měnil majitele, r. 1470 byl vypálen Uhry. Byl obnoven, ale tvrz je nadále v zápisech (1509 a 1542) zemských desk vedena jako pustá. Kdy zanikla definitivně není známo.
V literatuře je uváděno, že tvrz stávala severně od kostela. V 19. století byly patrné ve středu osady dosti značné její zbytky , kterých bylo použito jako stavebního materiálu. ...Heber uvádí, že tvrziště mělo obvod minimálně 120 kroků to jest asi 90 metrů což představuje průměr kolem 30-ti metrů. Obyvatelé pokládali tyto zbytky omylem za trosky kláštera. K omylu zavdala podnět dávka kterou obyvatelé osady byli povinni odváděti ženskému klášteru sv. Anny na Starém Městě pražském až do jeho zrušení. Domek č. 12 jest prý z velké části vystavěn ze zbytků staré tvrze. Za pozůstatky tvrziště můžeme pokládat výrazný terénní stupeň na kterém stojí dům čp. 18. Nejpatrnější je tento stupeň mezi zmíněným čp. 18 a čp. 42, kde rozdíl terénů činí téměř 2 metry. Jedná se asi o zachovalý východní úsek tělesa valu. Poslední upomínkou na tvrz v Dubečku je tvar dnešní ulice Smírné. Tato ulička je totiž výrazně prohnutá k západu a to proto, že se původně musela přizpůsobit tvaru kruhového tvrziště. Lokalizace na http://mapy.atlas.cz/mapa/tvrz-dbck.
Ves DubečekDobu vzniku vsi na protějším břehu nelze za současných vědomostí přesně určit. Je však pravděpodobné že existovala již počátkem 14. století. Nasvědčuje tomu první (i když nepřímá) písemná zmínka z 29. června 1313 kdy si Mertlin syn Martina Chebského najal pozemky v Hájku, které patřily kapitule vyšehradské, za což slíbil roční plat, zapsaný „ in curia in Dubcz majori", tedy ve Velkém Dubči. Z toho vyplývá, že kromně Dubče Velkého musel existovat ještě Dubeč Malý neboli Dubeček. Komu tehdy náležel však nevíme. Snad už tehdy vlastnil část zdejších pozemků klášter dominikánek od svaté Anny na Starém Městě ke kterému zdejší obyvatelé odváděli dávky až do jeho zrušení koncem 18.století. Do počátku 14. století spadá patrně rovněž založení zdejšího kostela svaténo Petra. První jmenovitá zmínka ve staroměstské soudní knize uvádí, že zdejší dva dvory vlastnil do r. 1357 Fridlin Janův z rodu pražských Velfloviců. Možná již on si zde vystavěl při jednom z dvorů opevněné sídlo - tvrz. V letech 1360 -1364 držel Dubeček Johlin Vzteklec Pražský, který měl poddací právo ke zdejšímu farnímu kostelu sv. Petra. Roku 1372 jej držela Markéta jeho dcera a roku 1380 Kateřina vdova. Markéta, podle Knihy provolací komorního soudu z roku 1391, zemřela ve vsi Dubečku bez dědiců a proto její dva dvory tamtéž spadají jako odůmrť králi. Dědictví se domáhali pražští měšťané Jaxo a Mika, přesto však téhož roku tj. 1391 uvádí se v Dubečku Jan Mulner s chotí Annou, který byl někdy nazýván Janem Dubčkem z Dubečka. Spolu s nimi jeho bratr Mikuláš Hekl a Václav Štuk. Později byl Mulner sám držitelem a když před rokem 1400 zemřel, podávali poručníci faráře ke zdejšímu kostelu. Z dětí zemřel Jindřich záhy a zůstali Eliška a Jan. Jan se ujal statku okolo roku 1411 a sídlil zde ještě roku 1430. Tento Jan byl jinak zván Jankem z Dubečka. Po něm následovali roku 1431 jakýsi Vaněk a roku 1440 Otík z Dubečka jenž užíval erb na němž měl dva klíny a na každém klínu lilii. Zanechal po sobě vdovu Alžbětu. K roku 1470 se uvádí, že Dubeček vypálili Uhři. Objekty byly pravděpodobně ještě opraveny neboť statek vlastnil Prokop z Bříště, který zemřel před rokem 1497. Ale již k roku 1508 je uvedeno, že tvrz pustá Dubeček Malý patřila k Průhonicím a roku 1542 připadla k Dubči..
|
Přihlášení |
