
V literatuře je uváděno, že tvrz stávala severně od kostela. V 19. století byly patrné ve středu osady dosti značné její zbytky , kterých bylo použito jako stavebního materiálu. Heber uvádí, že tvrziště mělo obvod minimálně 120 kroků to jest asi 90 metrů což představuje průměr kolem 30-ti metrů. Obyvatelé pokládali tyto zbytky omylem za trosky kláštera. K omylu zavdala podnět dávka kterou obyvatelé osady byli povinni odváděti ženskému klášteru sv. Anny na Starém Městě pražském až do jeho zrušení. Domek č. 12 jest prý z velké části vystavěn ze zbytků staré tvrze. Za pozůstatky tvrziště můžeme pokládat výrazný terénní stupeň na kterém stojí dům čp. 18. Nejpatrnější je tento stupeň mezi zmíněným čp. 18 a čp. 42, kde rozdíl terénů činí téměř 2 metry. Jedná se asi o zachovalý východní úsek tělesa valu. Poslední upomínkou na tvrz v Dubečku je tvar dnešní ulice Smírné. Tato ulička je totiž výrazně prohnutá k západu a to proto, že se původně musela… číst dále
Původně zvaná Malý Dubeč nebo Dubček byla do konce 15. století samostatnou obcí potom připojena k Dubči. Byla založena na nevysoké ostrožně rozkládající se proti skalnatému návrší, které obtéká Říčanský potok. Návrší nyní nazývané Rohožník nebo Skála bylo osídleno již dříve, svědčí o tom nálezy od mladší doby kamenné až po ojedinělé nálezy doby hradištní. Dobu vzniku vsi na protějším břehu nelze za současných vědomostí přesně určit. Je však pravděpodobné že existovala již počátkem 14. století. Nasvědčuje tomu první (i když nepřímá) písemná zmínka z 29. června 1313 kdy si Mertlin syn Martina Chebského najal pozemky v Hájku, které patřily kapitule vyšehradské, za což slíbil roční plat, zapsaný „ in curia in Dubcz majori", tedy ve Velkém Dubči. Z toho vyplývá, že kromně Dubče Velkého musel existovat ještě Dubeč Malý neboli Dubeček. Komu tehdy náležel však nevíme. Snad už tehdy vlastnil část zdejších pozemků klášter dominikánek od svaté Anny na Starém Městě… číst dále