
Přes půdorysné nepravidelnosti v důsledku navázání na starší konstrukce je průčelí řešeno osově symetricky. Široký střední rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem, kombinovaným s atikou. Z bohaté štukové výzdoby vyniká portál s kamenným ostěním s vpřed vypnutou římsou. Bohatě zdobené interiéry vznikaly během úprav v 18. a 19. století. Zachovány jsou podstatné části stavebního vybavení (dveře, podlahy), zejména okna však byla vyměněna při poslední přestavbě.
Spolu s ostatními paláci na této straně nynější Valdštejnské ulice se rozkládá na pozemcích, které ve středověku patřily klášteru benediktinek u sv. Jiří na Hradě. Od 16. století byly pozemky parcelovány a rozprodávány. V 17. století proběhly dílčí úpravy. Podstatnou přestavbu však provedla až Marie Barbora Černínová z Chudenic, která palác koupila roku 1759. Za autora projektu bývá považován Ignác J. N. Palliardi, ale to není doloženo žádnými listinami. V úpravách pokračovala po roce 1801 Eleonora Vratislavová z Vrbna. Od roku 1886 byl palác v majetku Zdeňka Kolovrata Krakovského. Po roce 1920, kdy palác vykoupil stát, zde sídlilo předsednictvo vlády. Po roce 1945 tu sídlilo ministerstvo informací, po roce 1990 několik let i ministerstvo kultury. Po roce 2000 proběhla pro Senát značně předimenzovaná přestavba. Při hloubení podzemních garáží proběhl archeologický výzkum se zajímavými výsledky, jež do značné míry přehodnotily starší… číst dále