Jak ukázal současný archeologický výzkum, již ve 13. století zde existoval objekt charakteru hradu s mimořádně výstavnou kaplí. Stavebníkem dnešního hradu se před rokem l359 stal bohatý přední měšťan Starého Města pražského František Rokycanský (Frána Rokycaner). Do podoby hradu se významně zapsali koncem 15. století páni z Donína a ve století následujícím Bořitové z Martinic. Jako mnoho dalších českých hradů i Okoř byl těžce postižen za třicetileté války a noví majitelé jezuitská kolej u sv. Klimenta na Starém Městě pražském jej museli pro své potřeby barokně upravit. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1773 byl hrad ponechán svému osudu a velmi rychle zchátral. Nezaměnitelná silueta jeho působivé zříceniny inspirovala v 19. století množství romantických umělcú, jejichž zájmu Okoř vděčí za to, že je jedním z našich hradů v té době nejčastěji zobrazovaných. Františkův hrad zaujal horní část skalky obtékané Zákolanským potokem.… číst dále
Rytíř Sukorád, který sídlil před věky na Okoři, měl přesličnou dceru Julianu. Mnoho rytířů přicházelo tehdy na Okoř, aby tu v turnajích sklidili slávu a dobyli si obdivu i srdce krásné dcery hradního pána. Marně však žádali o její ruku a nadarmo se pokoušeli získati si její náklonnost. „Zle, Juliano, činíš,“ domlouval otec dceři, „že své nápadníky odmítáš. Půjdou se jinam poohlédnouti po nevěstě, a až oprchá půvab, který zdobí tvoje mladá léta, budeš trpce želeti, žes pošlapala svoje štěstí.“ Po takové řeči otcově Juliana velmi zesmutněla, avšak setrvala dále ve svém odporu a stranila se hlučných hradních zábav. Nelibovala si v rytířských hrách, nerada se strojila v bohatý, přepychový šat, zato si však ráda vyjela koňmo z hradu do údolí Zákolanského potoka, pod malebné, zalesněné stráně. Tam v hustých olšinách opodál hradu vesele klapal neveliký, avšak úhledný mlýnec. Před mlýnem stával a na příjezd krásné Juliany čekával… číst dále
Podle archeologického výzkumu již zde existoval objekt charakteru hradu s mimořádně výstavnou kaplí
O současnou podobu hradu se zasloužil bohatý přední měšťan Starého Města pražského František Rokycanský (Frána Rokycaner)
Vlastnili Okoř páni z Donína
Byla dokončena velká pozdně gotická přestavba hradu za pánů z Donína.
Hrad je v držení Bořitů z Martinic.
Okoř byl těžce postižen za třicetileté války a noví majitelé jezuitská kolej u sv. Klimenta na Starém Městě pražském jej museli pro své potřeby barokně upravit.
Byl zrušen Jesuitský řád Josefem II. a hrad byl ponechán svému osudu a velmi rychle zchátral.

Jachtklub má v současné době zhruba 140 členů. Hlavní část stále tvoří závodníci bojující v hodnocení českých jachetních oddílů o místa v první pětce. Slouží také jako hotel a restaurace. Jedná se o zajímavou stavbu, která si zahrála již v několika reklamách.

Raně barokní rozlehlé terasovité schodiště propojuje prostor výše položeného vnitřního nádvoří zámku s níže situovanou částí zahrady. Svůj název získalo podle domku pro chov ptactva, který se nacházel v této dolní části zahrady. Pod schodištěm se nachází Ptačí kašna.

Kdo do Indie vstoupí, ta si jeho srdce koupí. Nemusíme se vypravit ani na tak dalekou cestu, abychom neochutnali kus Indie blízko nás. Je ovšem možné, že právě zde propadneme exotickým dálkám a na cestu se posléze vypravíme.

Chýnovský rodák František Bílek působil jako sochař, řezbář a keramik, ale také kreslíř, grafik a ilustrátor. Byl čelným představitelem symbolismu v českém umění

V jižním svahu Kozákova se nachází lom pana Votrubce, kde je možné nalézt drahé kameny a polodrahokamy. Nálezy je pak možné si nechat vybrousit v místní brusírně.

Šlechtický synek žil rozmařilým životem boháče do chvíle, kdy nečekaný silný zážitek obrátil jeho pozornost k věcem duchovním. Založil s přáteli první premonstrátský klášter, stal se arcibiskupem a našel hrob v zemi, kde nikdy nebyl. V Čechách