
Nejstarší zmínka o radnici v Kostelci pochází z roku 1474. Již tehdy stála u severní brány města, tedy zřejmě v současné poloze. Součástí areálu byly i masné krámy. Po velkém požáru roku 1551 (shořelo 70 domů) byla nově postavena. Další úpravy následovaly roku 1616 a po dalším požáru roku 1727. Současný převážně klasicistní vzhled získala roku 1820.
Zřejmě nejstarší částí stavby je hranolová věž s cibulovou bání a hodinami, která na severovýchodě přiléhá k hlavnímu křídlu, jež se obrací do náměstí. Pozoruhodné je zachování původních hospodářských křídel na východní a severní straně dvora.
Italští lékaři a středomořské klima ji zbavili obtíží. Po skončení krymské války odjela do tehdy ruského Tyflisu (dnes Tbilisi), kde se stala hvězdou operního divadla. Od roku 1867 účinkovala v italských premiérách oper Giuseppe Verdiho, s nímž navázala osobní přátelství. Proslulým se stalo její účinkování v titulní roli opery Aida: původně měla zpívat i při světové premiéře, která se konala roku 1870 v Káhiře na počest otevření Suezského průplavu. V cestě jí zabránila prusko-francouzská válka. Účinkovala ale v premiéře italské, která se pod autorovou taktovkou konala 8. 2. 1872. Přes řadu dalších úspěchů ji zdravotní problémy donutily ukončit aktivní kariéru roku 1879. Svůj vztah k Verdimu osvědčila asistencí u jeho smrtelného lože v lednu 1901, sama zemřela v srpnu následujícího roku. V rodném městě ji kromě pamětní desky připomíná i pojmenování základní školy.