
Není až zas tolik namáhavé si udělat procházku po nejvíce známých rotundách v Praze. Odtud se můžeme vydat k rotundě sv. Longina v ulici Na rybníčku, dále krotundě sv. Kříže v ulici Karolíny Světlé.
stol. na východním okraji raně středověkého hradiska a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí. Rotunda je v dnešní podobě výsledkem stavební úpravy z I. 1878-1880 podle projektu A. Bauma. Pozorné oko pozná na zdivu rotundy, že vchod byl přesunut o 90o proti směru hodinových ručiček do dnešní polohy. Pro nás je přirozené, že se silnice rotundě vyhýbá, ale byl to hrabě Chotek, který tuhle myšlenku dokázal prosadit u projektantů pevnosti - jinak by byl Vyšehrad o rotundu chudší. Silnice ale vedla v tak těsné blízkosti stavby, že vchod musel být přemístěn. Na jižní straně bl vytvořen novorománský portál s motivy z vyšehradského Korunovačniho kodexu, bohatě iluminovaného rukopisu z konce 11. stol.
V roce 1719 navrácena církevním účelům, ovšem za Josefa II. zrušena a odsvěcena, nadále sloužila jako erární skladiště pro pevnost. Ve 40. letech se v souvislosti s výstavbou silnice počítalo s jejím zbořením, ovšem na zásah nejvyššího purkrabího hraběte Chotka zachráněna. Roku 1871 zahájena jednání mezi vyšehradskou kapitulou a erárem o výkupu stavby z vojenského vlastnictví, roku 1875 se dospělo k dohodě, přičemž c.k. finanční správa stanovila cenu na 500 zl., z čehož polovinu uhradila kapitula a druhou polovinu probošt Václav Štulc. Roku 1878 restaurována v novorománském stylu nákladem kanovníka Františka Kočího dle projektu Antonína Bauma..