
Volně stojící obytný dům na mírně lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený v novobarokním stylu podle projektu stavitele Tomáše Hainze ze Smíchova. Stojí v místech, kde se až do reforem Josefa II nacházel hřbitov, patřící ke kostelu Stětí sv. Jana Křtitele. Na něm původně stávala kostnice, doložená k roku 1654. V 18. století ji po nějakou dobu obýval poustevník. V letech 1765 až 1767 byla přestavěna na dům vikáře, proto bývá rovněž označována jako Vikárka. Po roce 1787 budovu využívala k bydlení vojenská správa. Od ní bývalou vikárku (spolu se sousední zrušenou kaplí Kaple Panny Marie Šancovní) v roce 1882 odkoupila Vyšehradská kapitula. Ta nechala zchátralou budovu o rok později opravit dle projektu stavitele Václava Kohouta. V té době v ní sídlil kaplan starající se o vedlejší kapli. Poslední velkou úpravou byla výše zmiňovaná novobarokní přestavba v roce 1933. Dnes je budova užívána k bydlení emeritních církevních hodnostářů.