© Milan Caha 08/2008
Sloup stojí uprostřed Hradčanského náměstí v místě, kde se za moru v letech 1713 – 14 konaly bohoslužby pod širým nebem. Podstavec sloupu připomíná mensu, u které se tyto bohoslužby konaly. Stavbu votivního sloupu, který měl sloužit jako poděkování za odvrácení morové epidemie, schválil císař Karel VI. r. 1725. Stavět se začalo o rok později a sloup byl dokončen až po deseti letech v roce 1736. Socha Panny Marie a postavy světců jsou dílem Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa z let 1724 – 28. Po jeho smrti dokončil sousoší jeho žák František Ignác Weiss. Sousoší tvoří kromě Immaculaty sochy sv. Víta, Václava a Vojtěcha v horním patře, sv. Karel Boromejského, sv. Jan Nepomuckého, sv. Alžběty Duryňské, sv. Petra, sv. Floriána a sv. Pavla ve spodním patře. Kolem sloupu jsou kamenné ozdobné patníky.
