
Kostel svatého Jiří je farní kostel, postavený v gotickém slohu. První zmínka sahá do roku 1217. V seznamu papežské listiny pražského biskupa Mikuláše figuruje i kostel sv. Jiří, čímž se dokládá jeho existence. Tato listina je datována 13. února 1257 a potvrzuje řádu křížovníků s červenou hvězdou, na které kostely má podací právo. Počínaje rokem 1365 až do husitských válek jsou známi všichni faráři, kteří zde byli. Po husitských válkách fara zanikla. V souvislosti s přestavbou kostela koncem 17. století byla obnovena. Do roku 1847 stála na místě dnešní sakristie věž, kdy byla stržena. Nová věž byla poté postavena na straně kostela před vchodem, a tím byla prodloužena chrámová loď. V roce 1892 byl v kostele udělán trámový strop. V roce 1987 bylo opraveno zdivo kostela a věže.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.