pohled na palác z prostoru Staroměstského náměstí
© Jan P. Štěpánek 07/2007
Stálá expozice Umění Asie a starověkého Středomoří v paláci Kinských bude od 1. března 2013 dočasně uzavřena. Národní galerie v Praze byla nucena přijmout opatření ke snížení nákladů spojených s provozem spravovaných budov. Otevření expozice je plánováno na jaro roku 2014.
Palác Golz-Kinských ve východní frontě pražského Staroměstského náměstí je významnou rokokovou kulturní památkou hlavního města Prahy. Současný objekt vznikl přestavbou tří starších objektů ve 2. polovině 18. ...století. Pojmenován je po dvou hlavních držitelských rodech. Od roku 1949 je objekt sídlem Národní galerie, která v paláci presentuje své expozice..
Čtyřkřídlý palác Kinských je tvořen hlavní rokokovou budovou ve východní frontě Staroměstského náměstí, levého křídla, příčného křídla, budovy při Týnské ulici a bočních křídel. Zadní budova do Týnské ulice pochází z roku 1838, stejně jako pozdně klasicistní úpravy fasád.. ...
Na místě současného rokokového paláce stávaly původně tři samostatné objekty s raně středověkými základy. Dům nejblíže známého domu U kamenného zvonu je písemně zmiňován již v roce 1363. Bylo však prokázáno, že zde stával již románský objekt z 12. ...století. Jeho přízemí z kvádříkového zdiva se zachovalo ve sklepení paláce. Severní část paláce má základ ve druhé třetině 13. století, což dokazuje původní kamenné přízemí v dnešních sklepech, včetně raně gotické křížové klenby. Oba objekty byly spojeny v roce 1508 za Albrechta z Kolovrat. Někdy po r. 1560 za Trčků z Lípy a později za Příchovských z Hodějova byl objekt renesančně přestavován. Nejpozději v roce 1750 se severní část objektu stala majetkem Jan Arnošt hraběte z Golzu. Ten před rokem 1755 přikoupil i část jižní a obě definitivně spojil do jednoho stavebního celku. Tento jednotný celek byl v letech 1755 – 66 přestavěn architektem Anselmem Luragem podle plánů K. I. Dienzenhofera v rokokový palác. Se sochami I. F. Platzera. V roce 1768 kupuje palác František Oldřich Kinský. Ve 30. letech 19. století přikoupili k paláci Kinští i nejsevernější budovu a připojují ji k celku paláce. Od roku 1949 spravuje budovu Národní galerie, jejímž je i palác sídlem. V nedávné době se rod Kinských neúspěšně pokoušel o navrácení paláce.
století až po její současné vyznění. Představuje nejdůležitější krajináře (vybrané i menším autorským souborem) a poukazuje na specifičnost některých aspektů krajinomalby (veduta, krajina se sociálním aspektem, krajina fantaskní atp.). Expozici doplňuje soubor fotografií 19. a 20. století a grafický kabinet, ve kterém bude postupně představováno pojetí krajiny v kresbě a grafice od 18. století do dnešní doby..
