Náměstí Republiky - archeologické naleziště

Na náměstí Republiky, v samém centru Prahy, se v současné době odehrává archeologický výzkum, který nemá obdoby. Patří k nejrozsáhlejším, jaké kdy byly v městském historickém jádru nejen na území Čech, ale i v prostoru celé střední Evropy realizovány. A to co se týká velikosti zkoumané plochy (představuje 1,5 hektaru), významu nálezů i míry jejich zachování. "V Praze je už velmi málo míst, kde se dá zkoumat dvanácté století nebo doba Karla IV. Stavební boom v 19. a 20. století zasadil starým historickým terénům citelnou ránu. Na náměstí Republiky se naštěstí tolik nestavělo, byly tu zahrady a dvory, a tak spodní vrstvy zůstaly zachovány. Dnes je to pro nás unikátní prostředí - srovnatelné skutečně jen se Staroměstským náměstím," říká Petr Juřina, jenž řídí výzkum společnosti Archaia. I když jsou archeologové teprve sotva ve třetině svého úkolu, je zřejmé, že budou měnit či alespoň poopravovat historii. Atraktivní lokalita

Rozsáhlý pozemek, jejž tvoří linie ulic Na Poříčí, Truhlářské a náměstí Republiky, užívala poslední dvě století armáda. Z neogotických kasáren Jiřího z Poděbrad se vojáci odstěhovali v roce 1996. Před nimi, v 17. a v 18. století, v tamní klášterní rajské zahradě rozjímali kapucíni. A ještě dříve? V polovině 14. století tady stával gotický špitál, zatímco v přilehlých ulicích žili řemeslníci a obchodníci. To už atraktivita lokality stoupala. V roce 1348 založil Karel IV. Nové Město pražské, a když na jeho území přesídlil o necelých čtyřicet let později Karlův syn Václav, začali si v blízkosti tzv. Králova dvora (stával na místě dnešního Obecního domu) stavět příbytky bohatí patricijové, úředníci a měšťané... A dnes? Od 1. dubna 2003 se za zdmi bývalých kasáren a kostela svatého Josefa činí okolo 250 lidí. Pracovníci firmy Archaia společně s kolegy z pražského Národního památkového ústavu, studenty a s desítkami dělníků tady odhalují stopy devíti století. Základy domů, sklepení, dvorky, vodovody, hrnčířské pece, mostky, mnišské cely. A tisíce skleněných a keramických střepů, úlomky reliéfů, zvířecí kosti, mince a další předměty. Důkaz o Novém Městě

Když v zadní části parcely objevili klenuté sklepení se schodištěm a dlážděným dvorkem, položili si archeologové otázku: Kdo tady bydlel? Oproti příbytkům řemeslníků, v nichž se našly potravinové a zvláště hrnčířské pece (Truhlářská ulice se kdysi jmenovala Hrnčířská), v tomto domě nebylo ani stopy po rukodělné práci. "Soudíme, že tady bydlel ve 14. století úředník nebo bohatý měšťan. Byla to tehdy už dobrá adresa - vedla tudy kupecká cesta do Kutné Hory," říká Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu. Zmíněný dům patří ke klasické novoměstské výstavbě, dal se tedy v této části Prahy očekávat. Co však odborníky překvapilo? O pár metrů dál našli ohniště, odpadní jámy a zbytky objektů z 12. století. Jde o románské domy, které tady stávaly dávno před tím, než Karel IV. začal rýsovat plány Nového Města. O tom, že nová městská aglomerace nevznikala na zelené louce, sice historikové věděli, ale dnes mají k dispozici jednoznačný důkaz. Pražané zde bydleli mnohem dříve. A jak žili? "V celkem utěšených majetkových poměrech. Znakem blahobytu je obvykle sklo, to bezpečně dokládá nadstandard," říká Jaroslav Podliska. Na náměstí Republiky se našly zbytky tzv. gotických fléten (což je české luxusní sklo z pozdního středověku) a také skleněné zlomky pocházející z 13. století. Tehdy se ještě sklo asi v Čechách nevyrábělo, bylo dovezeno z Německa, Itálie či z Předního východu. Kdo si ho mohl dovolit? Především pražští měšťané, soudí odborníci. Ani šlechta nebyla zrovna chudá. Její zálibu v hezkých věcech dokládá například nález majolikové mísy se šlechtickým erbem. Kapucíni a špitál

Zvláštní kapitolou vykopávek je pak bezesporu území nacházející se v těsné blízkosti kostela sv. Josefa. Ten jediný tady zbyl z někdejšího kapucínského kláštera. Mniši si ho tu postavili ve 30. letech 17. století, na přelomu 18. a 19. století byl klášter zrušen, stržen (v rámci reforem Josefa II.), rajská zahrada i základy konventu zavezeny zeminou... Archeologové jásají: Není snad ani lepší konzervace! Pod někdejším rajským dvorem objevili už původní vodovod a fontánu (či bazének), stále si lámou hlavu nad funkcí klenuté chodby. Spojovala snad jednotlivé části kláštera? Pod jeho pozůstatky se zároveň objevují další základy starších gotických staveb. Jsou to stopy po gotickém špitálu, o němž dosud existovaly jen zprávy v písemných pramenech. "Špitál vznikl záhy po založení Nového Města. Jenže pak přišla divoká husitská 'privatizace', církevní majetek byl vypleněn a vítězní utrakvističtí měšťané a šlechtici si na jeho místě vystavěli domy. Vydržely dvě stě let, pak se kolo dějin zase otočilo. Pozemky lidí, kteří odešli po Bílé hoře do emigrace, byly levně skoupeny nebo vyvlastněny a dvorský rada je věnoval kapucínům. Gotické domy tedy zase padají, na jejich zbytky se naveze hlína, vznikne klášterní zahrada a konvent. Uplyne dalších dvě stě let: klášter zaniká, přicházejí vojáci. Je to dobrodružné území," pochvaluje si Petr Juřina, když rozšifrovává složité archeologické situace. Nové poznatky a zkáza

Ke kapucínskému klášteru se dochovaly původní plány, o gotickém špitálu nevědí historikové téměř nic. Zabudovali mniši jeho zbytky do malého konventu? A stával snad gotický kostel tam, kde je dnes chrámová loď svatého Josefa? Petr Juřina zakresluje do půdorysu kláštera každé místo, kde se objevují zbytky gotického zdiva. Možná se časem začne rýsovat silueta neznámého špitálu. "K řadě otázek najdeme odpověď, někde načrtneme nejpravděpodobnější řešení. Archeologie je ovšem tak záludná, že místo aby odpověděla na jednu otázku, klade otázky další a další." Až do příštího září budou archeologové zkoumat unikátní lokalitu na náměstí Republiky. Činí to s nadšením, ale i s patrnými rozpaky. Při svém výzkumu totiž totálně ničí jedinečný historický terén. I když žádali, aby alespoň část území byla zachována v neporušeném stavu, ministerstvo kultury nakonec rozhodlo ve prospěch investora. A tak na podzim roku 2004 bude celý prostor vybagrován a společnost European Property Development zde začne stavět multifunkční centrum s podzemními garážemi. Před sto lety ještě toto území odolalo stavebnímu boomu, současní stavebníci ho teď dobývají. Archeologové předpokládají, že jim potrvá ještě nejméně pět let, než všechny informace zpracují. Až pak bude moci být vydána kniha o dobrodružných proměnách této části Prahy..