Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.
Původně patrový, dnes přízemní, dům nejistého stáří - Popelka Biliánová klade jeho počátky až do doby Václava IV. Dům patřil v minulosti Vyšehradské kapitule. Údajně se do něj vyšehradští kanovníci uchylovali, když nahoře na skále nebylo bezpečno - například za třicetileté války. Některé zdroje uvádějí, že za nim ve skále jsou vytesány prostory, které jako nouzový úkryt a sklep sloužily. Od poloviny 19. století až do své smrti v roce 1887 v domku bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Toho dlouho připomínala pamětní deska na ohradní zdi domku, která byla později přesunuta na vyšehradskou hradební zeď na vrcholu schodiště nad domkem. Dům měl být zbořen, stejně jako okolní objekty - Hrnčířská stráž a převoznický domek - při stavbě Vyšehradského tunelu. Byl ale využit jako kancelář stavby a tudíž se dochoval. Nicméně přišel o přízemí, které zmizelo v terénu budovaného nábřeží. Do současné podoby ve stylu novorománské architektury byl upraven podle návrhu arch. Františka Velicha. Když byl tunel hotov, v domku byla zřízena úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice. Za průchod či průjezd se po zprovoznění tunelu platilo mýto stejně jako na pražských mostech. Po roce 1989 se zde vystřídala řada nájemců, kteří zde provozovali galerii, vinárnu, kavárnu nebo noční klub. Dnes domek vlastní reklamní agentura.
Milan Caha, 18.11. 2024
