Východní průčelí kostela sv. Bartoloměje v Hostouni
© Jiří Špaček, 08/2008
Obec Hostouň, která má dnes přes tisíc obyvatel, je prvně zmiňována r. 1294 a od středověku byla rozdělena na dva díly. Jeden díl byl původně majetkem pražského purkrabství, od něhož ho za vlády Jana Lucemburského r. 1320 získalo proboštství u sv. Víta na Pražském hradě. Druhá část byla vladycká a v jejím držení se střídali pražští měšťané s drobnou šlechtou. Každý díl byl spravován z jedné ze dvou středověkých tvrzí. Tvrz proboštská byla pro zchátralost zbořena již počátkem 19. století, dodnes však zůstaly zachovány objekty jejího hospodářského dvora. Tvrz ve vladycké části byla v 18. stol. nahrazena prostým barokním zámečkem zvaným Šafránov, který z rozhodnutí obce podlehl demolici po r. 1978.
Centrum Hostouně leží v údolí Sulovického potoka, který dodnes nese jméno vsi Sulovice nebo též Sulevice, zaniklé za třicetileté války a ležící na levém břehu výše proti toku nedaleko od pramene. Ve stráni nad protějším břehem jsou dochovány dva židovské hřbitovy. Hostouňská náves v údolí potoka byla významnou křižovatkou cest a dodnes se tu protínají silnice III. třídy ze šesti směrů: od Dolan, Hřebče, Bělok, Dobrovíze, Jenče a od Pavlova. Obcí prochází cyklotrasa spojující Kladno s oblastí Okoře, turisticky značené cesty však tudy nevedou. Asi půl kilometru jižně od obce se na regionální trati 121 Hostivice-Podlešín nachází železniční zastávka Hostouň u Prahy. Na této trati je však udržován pouze víkendový rekreační provoz dvěma páry vlaků v období letního času. V těsné blízkosti zastávky leží obří skladový areál v komerční zóně Dobrovíz. Obec však má časté spojení příměstskými autobusy s Prahou a Kladnem.
Ve stráni nad pravým břehem potoka se v centru obce nachází barokní kostel sv. Bartoloměje a proti němu historická budova školy, která slouží svému účelu již od r. 1847.
Kostel sv. Bartoloměje v Hostouni je prvně připomínán r. 1352, a to i s farou, což dokládá významnost vsi již ve 14. století. ...Gotická stavba sloužila střídavě jako katolická i utrakvistická svatyně až do počátku 18. století, kdy byla zásluhou svatovítského probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu (1656-1733) změněna na jednoduchou stavbu barokní. Probošt Mayer vykonával funkci v letech 1701-1731 a jeho znak je umístěn uprostřed vítězného oblouku. V roce 1773 přibyla k západnímu průčelí orientovaného kostela barokní věž krytá typickou cibulovou střechou s lucernou. Věž nahradila dřevěnou zvonici, která stávala v sousedství kostela a nesla až čtyři zvony. Barokní stavba má presbytář zvenku zaoblený a uvnitř trojboký, rovněž loď má uvnitř zaoblené rohy. Presbytář je zaklenut plackou, jeho závěr konchou, loď je plochostropá. Na hlavním oltáři je obraz sv. Bartoloměje, jednoho z Ježíšových učedníků, který zahynul při šíření křesťanství na břehu Kaspického jezera na území dnešního Ázerbájdžánu. V postranních brankách u oltáře jsou sochy sv. Petra a Pavla dovezené r. 1893 z Paříže. Po stranách vítězného oblouku se nacházejí dva shodné barokní oltáře, jeden s obrazem sv. Barbory, druhý s obrazem sv. Jana Nepomuckého. Při boční stěně vlevo při pohledu k presbytáři je umístěn oltář s jeskyňkou, v níž stojí socha Lurdské Madony, rovněž získaná r. 1893 z Paříže. Iniciátorem všech úprav z r. 1893 byl svatovítský probošt Dr. Eduard Tersch (1823-1898), který toho roku nechal celý kostel zvenku i zevnitř opravit a vyzdobit. Kromě dovezení zmíněných soch z Paříže opatřil nový obraz sv. Bartoloměje pro hlavní oltář a obraz sv. Jana Nepomuckého pro oltář postranní. Oba obrazy zhotovil malíř Emanuel Dítě. Již dříve, přesněji r. 1874, nechal probošt Tersch rozšířit hřbitov kolem kostela o vlastní pozemek. Ani pak však s příchodem 20. století nestačil a byl nahrazen hřbitovem současným na místě cholerového pohřebiště z r. 1832 na jihovýchodním okraji obce. Hostouňský kostel byl až do konce r. 2008 kostelem farním, od té doby je kostelem filiálním ve farnosti unhošťské. Bohoslužby se tu konají sice pravidelně, ale pouze jednou za tři týdny o nedělích v letním období.
|
Přihlášení |
