
Vila je postavena ve stylu racionální moderny, pro kterou je nejdůležitější funkčnost a jednoduchost, až strohost. Architekt Novotný zde, podobně jako u jiné jeho slavné stavby - Štencova domu v Salvátorské ulici - vytvořil prostou architekturu, jejíž vnější utváření je podmíněno uspořádáním a funkcí vnitřních místností. Prostá, bez ozdob, je i fasáda z režného (neomítnutého) zdiva z šedých cihel. Vila má půdorys nepravidelného pětiúhelníku, má mansardovou střechu. Nižší boční křídlo je ukončené plochou střechou s terasou.
Byl od roku 1902 členem SVU Mánes a v letech 1913–1915 a 1920–1931 předsedou spolku. Jeho raná tvorba vykazuje vliv jeho učitele Jana Kotěry a tehdy populární inspiraci lidovou architekturou a doznívající secesí. Toto období tvorby představuje například vila nakladatele Jana Otty na Zbraslavi. Mezi jeho nejvýznamnější realizace v modernistickém období patří např. Seqensova vila nebo Štencův dům v Salvatorské ulici v Praze. Ač nebyl součástí skupiny kubistických architektů, v závěru kubistického období vytvořil v tomto stylu učitelské domy v ulici Elišky Krásnohorské z let 1919–1921 a rondokubistický učitelský dům na Letné v Kamenické ulici. Ve dvacátých letech patřil k představitelům funkcionalismu, kdy vytvořil např. budovu spolkového domu SVU Mánes na pražském Žofíně..
Za minulého režimu fungovaly v bočním křídle jesle a rehabilitační středisko..