
Vchod na hřbitov je v bezprostřední blízkosti stanice metra A a zastávek řady tramvají a autobusů MHD. Hřbitov je jako jediný pražský židovský hřbitov stále používán k pohřbívání. Při vstupu je třeba dodržovat některá pravidla, například je třeba, aby muži měli pokrývku hlavy .
Založen byl v roce 5650 židovského kalendáře (1890 po Kr.), kdy nahradil již nevyhovující starý židovský hřbitov ve Fibichově ulici na Žižkově. Většina staveb na hřbitově – obřadní síň s modlitebnou, dům očisty, správní budovy, brány – je postavena v novorenesančním slohu. Obřadní síň je dílem architekta Bedřicha Münzbergera. Na hřbitově najdeme náhrobky, hrobky a další stavby v cele řadě stylů. Nejstarší je zde skupina stél barokního typu (najdete ji nedaleko hlavního vchodu), pocházející ze zrušených a devastovaných hřbitovů. Na hřbitově jsou klasicistní, novogotické a novorenesanční hrobky, náhrobky ve stylu pražské a vídeňské secese, purismu, a konstruktivismu, mnohé jsou díly předních českých sochařů a architektů – Jana Kotěry, Josefa Zasche, Josefa Fanty. Východní zeď je lemována honosnými rodinnými hrobkami, např. rodiny Petschků a Waldesů (zdobenou dvěma reliéfními bustami – posledním dílem sochaře Josef Václava Myslbeka). Na pomezí starší a nejnovější, dodnes používané, části hřbitova jsou uloženy ostatky vyzvednuté ze zničeného hřbitova ve Vladislavově ulici. Nad nimi stojí žulová plastika Kurta Gebauera "Dům II", ve tvaru tumby. Zvláštností je urnový háj. K jeho provozování má hřbitov zvláštní povolení, přestože židovská víra zakazuje kremace. Na hřbitově je pohřbena řada významných představitelů židovských obcí, rabínů, obchodníků a průmyslníků, ale i umělců, jako je Franz Kavka (jeho náhrobek ve tvaru šestibokého krystalu vytvořil architekt L. Ehrmann), Jiří Orten, Ota Pavel. Nový židovský hřbitov je jako celek zapsán na seznam chráněných kulturních památek..