Chvaly

První ověřené písemné záznamy o Chvalech pocházejí z 12. století, resp. jsou zmíněny v roce 1130 v listině knížete Soběslava I. jako majetek kapituly vyšehradské založené r. 1088. Od poloviny 14. století se Chvaly dostávají do majetku významných pražských měšťanů, například Václava Kříže, jednoho ze zakladatelů Betlémské kaple. Další dochovaný písemný záznam je až z roku 1420, kdy Chvaly byly konfiskovány Pražany a darovány kostelu sv. Michala v Opatovicích na dnešním Novém Městě pražském. V roce 1436 přecházejí Chvaly do majetku Habarta z Hartenbergu, který je vlastnil do roku 1462. Roku 1614 koupil statek Chvaly, tvrz a ves Eustachius Betengel z Neuenperka. V krátkém čase je však postoupil Jiřímu Vtelenskému ze Vtelna, který byl pro účast na českém stavovském povstání v roce 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny svého majetku. Panství Chvaly bylo následně prodáno císařskému radovi a místosudímu apelačního soudu Janu Danielu Kaprovi z Kaprštejna. V roce 1652 se na dlouhá léta stávají Chvaly majetkem pražských jezuitů. V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu převzal Chvaly Zemský studijní fond nadační, který byl jejich majitelem až do roku 1848. V roce 1943 byly Chvaly spojeny s Horními Počernicemi, které se v roce 1969 dočkaly povýšení na město. Od roku 1974 jsou součástí Prahy. První písemná zmínka o gotické tvrzi pochází z roku 1428, z této etapy se mj. do dnešních dnů zachovaly klíčové střílny. V roce 1734 tvrz vyhořela a byla opravena do podoby dvoupatrové zámecké budovy, zachovávající si mnoho z předchozí renesanční přestavby zřejmě z konce 16. století. Vnitřní dvůr zdobí zachovalé renesanční pilířové arkády. Při úpravách v polovině 19. století bylo zbořeno jižní křídlo zámku. V roce 1918 byl areál Chvalské tvrze převeden do majetku státu. Od roku 1950 až do konce osmdesátých let 20. století byl v užívání státních…  číst dále