Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele doložen r. 1309 jako farní, r. 1564 zásadně přestavěn renesančně, menší rokokové stavební úpravy provedeny r. 1781 a v 19. století upraveno průčelí. Po 2. světové válce kostel i okolní hřbitov neužíván a zchátral, r. 2007 převzat darem obcí a zahájeny opravy.
Obec Podolanka leží při severovýchodní hranici hl. m. Prahy a prochází jí silnice II/610 do Brandýsa nad Labem. V dnešní podobě vznikla po zrušení feudálního systému v letech 1848-1850, kdy se spojily dvě historické vsi Cvrčovice a Kostomlátky s osadou Podolánka. Nová obec dostala pojmenování Cvrčovice podle nejstarší vsi. Po vzniku samostatné ČSR r. 1918 však přijala krkolomný název Cvrčovice-Kostomlátky-Podolánka, který byl používán až do r. 1950. Tehdy byl na žádost zastupitelstva schválen nový a pravopisně upravený název Podolanka podle osady, která se původně skládala jen ze zájezdního hostince a mlýna. Historické vsi Kostomlátky a Cvrčovice se kupodivu nestaly ani místními částmi nové obce a jejich názvy klesly na pomístní pojmenování nebo název ulice či prostranství. Ve Cvrčovicích, které tvoří nejsevernější část sídelního celku a kde končí místní průjezdní komunikace, stál již od počátku 14. století kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Dnes kolem něj prochází červeně značená turistická cesta z Jenštejna do Brázdimi.
Jiří Špaček, 14.5. 2015
Cvrčovický kostel Stětí sv. Jana Křtitele je prvně zmiňován již r. 1309 a jeho patrocinium potvrzuje starobylý původ. Až do husitských válek je uváděn jako farní a jsou dokonce známa i jména tehdejších farářů, poté již je připomínán jen jako filiální. Gotický kostel prošel radikální proměnou r. 1564, kdy byl od základů přestavěn zásluhou tehdejšího majitele cvrčovického statku Jana Mutrplose z Tedražic. Tehdy získal renesanční podobu, kterou si v podstatě podržel dodnes. Rokokové úpravy z r. 1781 se totiž týkaly především oken a pořízení nového oltáře a v 1. polovině 19. století došlo ještě k úpravě průčelí. Kostel tvoří přirozenou dominantu vesnice. Stojí na vyvýšenině uprostřed návsi a okolní hřbitov je obehnán ohradní zdí s barokní branou. Do zdi je zakomponována čtvercová barokní márnice. Ze tří stran je areál obklopen vesnickou zástavbou, pouze k východu se sklání lučinatý svah do mělkého údolí Vinořského potoka. Období…
číst dále
Jiří Špaček, 14.5. 2015