Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
© Jiří Špaček, 05/2015
Obec Podolanka leží při severovýchodní hranici hl. m. Prahy a prochází jí silnice II/610 do Brandýsa nad Labem. V dnešní podobě vznikla po zrušení feudálního systému v letech 1848-1850, kdy se spojily dvě historické vsi Cvrčovice a Kostomlátky s osadou Podolánka. Nová obec dostala pojmenování Cvrčovice podle nejstarší vsi. Po vzniku samostatné ČSR r. 1918 však přijala krkolomný název Cvrčovice-Kostomlátky-Podolánka, který byl používán až do r. 1950. Tehdy byl na žádost zastupitelstva schválen nový a pravopisně upravený název Podolanka podle osady, která se původně skládala jen ze zájezdního hostince a mlýna. Historické vsi Kostomlátky a Cvrčovice se kupodivu nestaly ani místními částmi nové obce a jejich názvy klesly na pomístní pojmenování nebo název ulice či prostranství.
Ve Cvrčovicích, které tvoří nejsevernější část sídelního celku a kde končí místní průjezdní komunikace, stál již od počátku 14. století kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Dnes kolem něj prochází červeně značená turistická cesta z Jenštejna do Brázdimi.
Cvrčovický kostel Stětí sv. Jana Křtitele je prvně zmiňován již r. 1309 a jeho patrocinium potvrzuje starobylý původ. ...Až do husitských válek je uváděn jako farní a jsou dokonce známa i jména tehdejších farářů, poté již je připomínán jen jako filiální. Gotický kostel prošel radikální proměnou r. 1564, kdy byl od základů přestavěn zásluhou tehdejšího majitele cvrčovického statku Jana Mutrplose z Tedražic. Tehdy získal renesanční podobu, kterou si v podstatě podržel dodnes. Rokokové úpravy z r. 1781 se totiž týkaly především oken a pořízení nového oltáře a v 1. polovině 19. století došlo ještě k úpravě průčelí. Kostel tvoří přirozenou dominantu vesnice. Stojí na vyvýšenině uprostřed návsi a okolní hřbitov je obehnán ohradní zdí s barokní branou. Do zdi je zakomponována čtvercová barokní márnice. Ze tří stran je areál obklopen vesnickou zástavbou, pouze k východu se sklání lučinatý svah do mělkého údolí Vinořského potoka. Období po 2. světové válce však pro kostel i hřbitov přineslo jen devastaci. Prakticky od 50. let nebyl používán a později byl odsvěcen. Vnitřní zařízení, které v něm zůstalo, bylo rozkradeno nebo zničeno vandaly. Ze zdiva opadala omítka a objevily se v něm svislé trhliny. Hřbitov zcela zarostl a ohradní zeď se začala na řadě míst hroutit. Paradoxní je, že r. 1970 byl kostel zapsán mezi památky a později se ochrana rozšířila i na ohradní zeď s branou a márnicí. Na žádost místních obyvatel církev r. 2007 darovala kostel se hřbitovem obci. Díky tomu začaly r. 2008 záchranné práce. Nejprve byla opravena ohradní zeď s branou a odstraněny náletové dřeviny z plochy hřbitova. Dnes má střecha kostela již novou krytinu a na hřebenu nad presbytářem byla obnovena věžička. Plánuje se i zavěšení nového zvonku. Hřbitov i prázdný kostel však zůstávají uzavřeny a podle finančních možností bude obec v opravách pokračovat.
|
Přihlášení |
