kostel sv. Petra a Pavla

Nejspolehlivějším orientačním bodem Vyšehradu při pohledu z dálky je kromě masívu bastionového opevnění bývalý kapitulní a farní chrám sv. Petra a Pavla. Nic na tom nemění to, že hlavní poznávací znak – dvojice průčelních věží – pochází teprve z rozmezí let 1902-3. Ale zpět na začátek. Původní románská bazilika Vratislava II. z druhé poloviny 11. stol. se dočkala rozšíření zhruba do dnešní podoby při vrcholně gotické přestavbě za vlády Karla IV. Velmi významná barokní přestavba proběhla dle projektu Giovanna Santiniho (za vedení Františka Maxmiliána Kaňky) ve dvacátých letech 18. stol. Tehdy chrám vypadal z dnešního pohledu vskutku k nepoznání. O to se postarala Mockerova novogotická přestavba, kterou započkal r. 1885. Nad hlavním vchodem motiv Posledního soudu, interiér je zodeben secesní malbou. Královská hrobka, kde byl pohřben Vratislav II a další členové královského hrobu nebyla při archeologickém výzkumu nalezena. Na místo toho je v chrámu v únoru vystavována domnělá lopatka sv. Valentýna, kterou měl přivézt do Prahy sám Karel IV. Budete-li mít štěstí, uslyšíte hrát 15 zvonů nové zvonkohry – z repertoáru vybírám např. Čechy krásné, čechy mé či ústřední melodii Vltavy. Od severu a východu ke kostelu přiléhá neslavnější hřbitov – Slavín, na jižní straně se mírně pod terénem travnatého prostranství skrývá nejstarší kamenný most Prahy – románský mostek, který dříve vedl přímo do chrámu. Zde je vidět, na kolik se za 900 let své existence “posunul” ze svého původního umístění.