
Most je dlouhý 1110 metrů a do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy. Šířka mostovky je 7,6 m a od počátku byl plánován pro dvě koleje. Začíná v části Nového Města spadající do katastrálního území Praha 8, u autobusového nádraží Florenc jde po hranici mezi Novým Městem a Karlínem, pokračuje Karlínem, přes ostrov Štvanice do bubenské části Holešovic. Tvořen byl 87 kamennými oblouky, částečně pískovcovými a částečně žulovými. Volná místa pod mostními oblouky byla postupně zaplněna řemeslnickými dílnami, sklady, obchody, často s vestavěnými patry. Většina prostor je však dnes nevyužita. Na některých místech se dochovaly vývěsní štíty či jiné památky na původní využití stavby. Kolem roku 2000 byly tyto výplně vybourány mezi ulicemi Křižíkovou a Sokolovskou, uvažuje se o dalším zprůhlednění viaduktu.
června 1850. Trasu mostu navrhl a stavbu měl řídit Jan Perner. Než však došlo k její realizaci, tragicky zahynul. Stavbou byl pověřen významný rakouský stavitel Alois Negrelli, projektant Suezského průplavu a autor regulace několika velkých evropských řek. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu a obdržel predikát „von Mold-Elbe". Dodavatelem stavebních prací byla firma bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny. V roce 1871 byl viadukt doplněn na jižní straně spojovacím viaduktem pro spojení Buben a Libně..