pravoslavný monastýr sv. Gorazda s památníkem

O vybudování památníku se zasloužil pravoslavný kněz Alexandr Novák ze Znojma společně s místní obyvatelkou sestrou Gorazdou, vlastním jménem Růžena Prachařová, rozená Pavlíková. Protože jeho zřízení v rodném domku nebylo možné, byla tam umístěna jen pamětní deska a památník byl umístěn do současného objektu. V roce 1992 byl památník rozšířen o monastýr (pravoslavný klášter). Prvním představeným monastýru se stal otec Kyrill Pospíšil z Opavy, který tu působil až do své smrti 19. 4. 2003. Dne 22. 4. byl pochován u zdi monastýru. Součástí monastýru je i kaple, kterou vyzdobil freskami Ľubomír Kupec, slovenský kněz působící nyní v Americe. Na čelní fresce je zobrazen Kristus s Pannou Marií a Janem Křtitelem, na bočních stěnách je ukřižovaný Kristus s matkou a apoštolem Janem, sv. Cyril a Metoděj a dále čeští světci Václav, Ludmila, Ivan, Prokop a Gorazd. Místnost památníku věnovaná životu sv. Gorazda II. uchovává dopisy, které psal, dobové novinové články a liturgická roucha, která používal. V letech 2003-2014 stál v čele monastýru otec Jáchym (Roman Hrdý), pozdější biskup hodonínský (2009–2014), arcibiskup pražský (2014–2015) a nynější titulární arcibiskup berounský. Za jeho působení zaznamenal monastýr velký rozkvět. Konaly se zde různé akce a tábory. V té době zde žili tři monaši (pravoslavní mniši). Monastýr slouží také jako místo k přespání pro poutníky, kteří si sem přijdou vyslechnout liturgii, která je zčásti sloužena ve staroslověnštině, a nabrat duchovní posily. Významnou část návštěvníků tvoří také Bulhaři, Srbové, Rusové a Ukrajinci, kteří žijí a pracují v Čechách a na Moravě. V roce 2014, ještě za biskupa Jáchyma, proběhla oprava budovy. Původně byl monastýr budován stylově s respektem k Horňácké tradici. V roce 2017 však proběhla celková rekonstrukce, která původní vzhled stavby zásadně změnila. Z této doby pochází dvě výrazné věžičky na hlavní budově zhotovené po vzoru východní Evropy. V současnosti monastýr spravuje otec Arkadiusz. V monastýru se v každodenní modlitbě a ve službě Boží snaží o oživení a o zachování pravoslavné, cyrilometodějské církevní tradice, která byla na zemi moravskou přinesena z Byzantské říše před více než tisíci lety..

Brzy se však zapojil do reformního hnutí katolického duchovenstva, v jehož programu byly mimo jiné požadavky na zavedení českého a slovenského bohoslužebného jazyka, zřízení československého patriarchátu, svobody náboženství a zrušení nuceného celibátu katolických kněží. Tento program byl Římem odmítnut. Pro své postoje byl v r. 1920 z katolické církve exkomunikován a přihlásil se k nově vzniklé Církvi československé (od r. 1971 husitské), kterou v lednu téhož roku založil ThDr. Karel Farský. Matěj Pavlík usiloval o spojení Československé církve s pravoslavnou církví. V r. 1921 byl Matěj Pavlík v Bělehradě vysvěcen na pravoslavného kněze a přijal jméno Gorazd na paměť následníka sv. Metoděje, který musel z Velké Moravy odejít. Během Pavlíkovy misijní činnosti zvítězil v Československé církvi liberální proud a Matěj Pavlík byl se svými stoupenci nucen církev opustit. Dne 25. listopadu 1925 se Gorazd stal biskupem Československé náboženské obce pravoslavné. V letech 1928-1942, díky jeho úsilí, bylo postaveno 14 pravoslavných chrámů, z nichž stojí velká část zejména na Hané. V r. 1942 se dozvěděl, že se v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na Novém Městě pražském skrývají s vědomím jeho spolupracovníků parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha. Po jejich smrti se ve snaze zabránit perzekucím pravoslavné církve rozhodl dobrovolně obětovat a všechnu vinu vzít na sebe, přestože o schovaných parašutistech původně vůbec nevěděl. Zaslal nejvyšším představitelům protektorátu dopis, ve kterém nabízel svůj život. V červnu 1942 byl zatčen a 4. září téhož roku společně se třemi nejbližšími souvěrci popraven na kobyliské střelnici. Represím se však zabránit nepodařilo. Pravoslavná církev byla zakázána, veškerý její majetek byl zabaven a všichni duchovní byli deportováni na nucené práce do Německa. Ačkoli Srbská pravoslavná církev vladyku Gorazda II. uctívala jako mučedníka a svatého již dlouhou dobu, jeho svatořečení v Československu proběhlo až v olomouckém chrámu sv. Gorazda I. ve dnech 4. - 6. září 1987..