Kostel v Chuchelském háji
© Jiří Špaček, 07/2015
První historická zmínka o Chuchli pochází z roku 1135, kdy se zde přihodila nehoda pražskému biskupu Menhartovi. Některé prameny uvádějí jako rok první historické zmínky již rok 1132. Přemysl Otakar II. získal zdejší dvorec výměnou za jiné statky s biskupem Janem r. 1268 a přivtělil Chuchli ke svému loveckému zámku na Zbraslavi. Václav II. tyto statky poté daroval zbraslavskému klášteru cisterciáků, který nechal postavit. Roku 1304 to znovu potvrdil v darovací listině. Chuchle patřila klášteru až do jeho zrušení Josefem II. v roce 1785. Bývalé klášterní panství koupil roku 1825 kníže Bedřich z Oettingen-Wallerstein. Tento rod byl poslední chuchelskou vrchností. Kořeny rodu, který existuje dodnes, pocházejí ze západního Bavorska a z Würtemberska a sahají až do 12. století.
Až do doby mezi dvěma světovými válkami se Chuchle nerozdělovala na Malou a Velkou, byla jen jedna. Později se užívalo označení Přední a Zadní Chuchle. Název Velká Chuchle se objevuje až roku 1923, tedy rok po připojení části obce, zvané Malá Chuchle, k tehdejší Velké Praze. Samotná Velká Chuchle se stala součástí Prahy až v roce 1968 jako součást obvodu Praha 5, nyní je samosprávnou městskou částí.
Chuchle vstoupila v obecnou známost po r. 1906, kdy tu bylo vybudováno proslulé dostihové závodiště, na němž r. 1911 přistál Ing. Jan Kašpar se svým letadlem při legendárním letu z Pardubic.
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven r. 1729 na rozlehlém zalesněném návrší zvaném Chuchelský háj, který je dnes součástí přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. V důsledku toho není stavba dostupná motorovými vozidly, výjimečně lze k ní dojet jen na základě povolení úřadu městské části. Od zastávky pražských městských autobusů Velká Chuchle ke kostelu stoupá žlutá turistická značka v délce asi 1,5 km. Samotný kostel se ukrývá za hřbitovem. Po téže značce lze ke kostelu dojít z opačné strany z Malé Chuchle kolem mariánského pramene a hájovny s malou zoologickou zahradou, cesta je však v tomto případě téměř dvakrát delší.
Barokní kostel, který pochází z r. 1729, nechal podle zbraslavské kroniky postavit bohatý, blíže neznámý polský šlechtic, který se léčil v malochuchelských lázních a často sem vycházel na vyhlídku. Jako výraz poděkování za uzdravení dal na tomto místě vystavět kostel. Když se pak dozvěděl, že kdysi tu vedla cesta z Pražského hradu na Zbraslav a podle pověsti po ní putovával i sv. ...Jan Nepomucký k obrazu Panny Marie Zbraslavské ve zbraslavském cisterciáckém klášteře, nechal ho zasvětit sv. Janu Nepomuckému. Ten byl totiž právě v březnu 1729 papežem kanonizován. Kostel byl vždy značně odlehlý, takže při něm trvale žili dva poustevníci vydržovaní zbraslavským klášterem. Jejich poustevna stávala na místě současné myslivny v Chuchelském háji. Poustevníci museli posluhovat při bohoslužbách a jeden z nich vyučoval i děti. Poslední dva z nich skončili tragicky. Podle vyprávění byl jeden zabit při přepadení kostela lupiči r. 1793 a druhého zabil blesk na silnici za Zbraslaví. Jsou pohřbeni spolu s ostatními uprostřed kostela pod náhrobním kamenem bez nápisu. Kostel je barokní jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v západním průčelí, se čtvercovým presbytářem a postranní sakristií. Loď je kryta stropem s fabionem, zatímco presbytář je zaklenut plackou se štukovou výzdobou a s nástropní malbou sv. Jana Nepomuckého a čtyř alegorických postav, které znázorňují jeho ctnosti. Z doby výstavby pochází ještě barokní hlavní oltář. Na oltářním obraze od neznámého malíře vidíme rovněž sv. Jana Nepomuckého a po jeho stranách stojí sochy poustevníků sv. Prokopa a sv. Ivana. Sochy jsou dílem některého člena kosmonoské sochařské rodiny Jelínků, jejichž tvorba byla ovlivněna Matyášem Bernardem Braunem. Setkali se s ním pravděpodobně během jeho působení ve Staré Boleslavi. V době po zrušení zbraslavského kláštera byl dne 15. května 1793 kostel vykraden a poté zpustnul. Při tomto vloupání byly ukradeny i zvony. Záchrany se dočkal až v letech 1846-1849, kdy jej dala opravit kněžna Marie Anna z Oettingen-Wallerstein, tehdejší majitelka zbraslavského panství. Ještě r. 1931 byly v kostele umístěny nové zvony a o čtyři roky později získal nový krov a byla opravena jeho báň. Další jeho osudy pak do značné míry kopírují osudy naší země. V letech 1948-1989 se jeho stav neustále zhoršoval a došlo k jeho úplné devastaci. Další jeho generální oprava proběhla až po pádu komunismu v letech 1992-1993. Z té doby pochází také kopie obrazu slavné římské Sixtinské Madony, umístěná na oltáři. V roce 1994 věnovala městská část kostelu ještě nový zvon zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, který odlil zvonař Manoušek ze Zbraslavi. Náklady na tuto opravu dosáhly 7 miliónů Kč. V letech 2000-2012 byly dále obnoveny omítky, okapy a střecha kostela. Na následující léta je plánováno restaurování některých částí mobiliáře. Kostel byl znovu vysvěcen 22. května 1993, v roce 600. výročí umučení Jana Nepomuckého. V kostele není kromě oltáře, dvou soch a lavic téměř žádný inventář, ale díky tomu disponuje jedinečnou akustikou. Není tu zavedena elektřina a svítí se svícemi. Kostel sv. Jana Nepomuckého je filiálním kostelem ve farnosti při kostele sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Slouží se tu pravidelná mše jedenkrát měsíčně, zpravidla první sobotu v měsíci. V lednu se tu vždy provádí Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Díky poloze na hraně terénního zlomu v téměř stometrové výšce nad hladinou Vltavy se ze skály za presbytářem otevírají v průseku krásné výhledy do údolí. Jinak se však přes dominantní polohu kostel po většinu roku ukrývá v hustém stromoví, z něhož při pohledu z údolí vyčnívá především věž.
|
Přihlášení |
