Invalidovna

Barokní budova z let 1731–1737 byla vybudována jako útulek pro válečné vysloužilce. Podnět k jejímu vybudování dal hrabě Petr Strozzi, pocházející z florentského rodu, sahajícího až k roku 1397. Byl to úspěšný diplomat a důstojník, který dosáhl hodnosti polního podmaršálka. Po otci zdědil panství Hořice a Třebovětický statek, jehož předchozím majitelem byl Albrecht z Valdštejna. Ve své závěti zřídil nadaci, jejíž cílem byla péče o invalidní a vysloužilé vojáky. Hrabě Strozzi byl zabit zbloudilou střelou po vítězné bitvě s Turky na řece Muře 6. června 1664. Na počátku 18. století vedení císařské armády rozhodlo o zřízení podobného ústavu, jakým bylo pařížské Hotel des Invalides. 27. května 1728 císař Karel VI. rozhodl zakoupit pro Invalidovnu z prostředků nadace hraběte Strozziho pozemky poblíž Prahy. Základní půdorysná dispozice je dílem vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu, projekt budovy vytvořil slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhoffer. Plány komplexu o rozloze 90 000 m2 byly hotovy roku 1730. Síť chodeb rozdělovala čtvercovou plochu na devět dílů, z nichž prostřední tři tvořily centrální dvůr s podélným kostelem. Šest dílů tvořily čtvercové dvory obestavěné obytnými budovami. V areálu byly plánovány refektáře a slavnostní sály, kuchyně, dílny, krámky, škola, nemocnice s oddělením pro choromyslné a porodní bábou, vězení, množství umýváren a záchodů. Projekt počítal i s tehdy nezvyklými vymoženostmi jako byly vodovod a kanalizace. Obytné čtvercové jednotky o straně 12 metrů sloužily jednotce čítající 32 osob. Pro vyšší důstojníky a vojáky s rodinami byly určeny menší samostatné jednotky. Celkem byla Invalidovna navržena k ubytování 4000 osob. Na přilehlých pozemcích měl vyrůst pivovar, vinopalna, jatka, prádelna a hřbitov s hřbitovní kaplí (viz samostatné heslo). Stavba začala…  číst dále