Původně renesanční letohrádek z pol. 16. stol., přestavěný barokně na lazaret po roce 1680. V té době byl postaven zahradní domek, klasicistně přestavěn v letech 1815 – 47.
Lazaret stojí v místě, na kterém ve středověku byly dvě zahrady patřící hradčanským klášterům – svatojiřskému a strahovskému. Na konci 14. století kláštery zahrady prodaly a dvě století se často měnili jejich majitelé. Na počátku sedmnáctého století ji získali Slavatové. Jan Joachim Slavata z Chlumu a Košumberka zanedbanou zahradu nechal upravit a vystavět v ní letohrádek. V roce 1680 koupili zahradu kapucíni. Letohrádek přestavěli na lazaret – byly v něm vybudovány cely a kaple a přistavěli další domek (dneční č.p. 306). Kapucíni lazaret používali jako nemocnici a zejména jako karanténu v době epidemií. V roce 1741 byl lazaret poškozen při pruském obléhání.V roce 1827 byla v objektu vybudována márnice, která tehdy Hradčanům chyběla. V polovině 19. století byly v části lazaretu zřízeny byty, na konci 19. století přeměněné na další umrlčí komory. Na počátku 20. století byla márnice zrušena, komplex byl rozdělen na dva samostatné objekty, které slouží k bydlení.
Milan Caha, 31.1. 2008
