
Mratín je velká obec s 1400 obyvateli v severním sousedství Prahy. Je doložena od r. 1372. Protáhlá zástavba sleduje převážně toky Líbeznického a Mratínského potoka. Obcí prochází silnice II/244 spojující Líbeznice s Kostelcem nad Labem a Všetaty. Z Mratína vychází žlutě značená turistická trasa, která sleduje potok proti proudu do Měšic a Líbeznic.Objekt popisované kaple se však nachází na opačné straně. Je ukryt v rozlehlém háji ve stráni nad Mratínským potokem na samém východním okraji obce a nevede k němu žádná výrazná cesta.
1958 zapsána v seznamu kulturních památek ČR jako kaple sv. Františka Serafinského (neboli z Assisi). Na orientačních plánech v obci a na mapách je však zásadně uváděna jako kaple sv. Františka Xaverského. Doba vzniku a výjev ilustrovaný barokní skulpturou svědčí spíše pro druhou možnost. Památkáři ji také připouštějí, ale nemožnost konečného rozhodnutí odůvodňují silným poškozením sochy sv. Františka. Ani datace jejího vzniku není jednoznačná. Podle památkového katalogu byla kaple postavena před r. 1712, podle jiných pramenů vznikla r. 1713 v době morové epidemie. Zděná barokní kaple sv. Františka je čtvercového půdorysu, omítnutá kombinací hladké a hrubé omítky a krytá jehlancovou střechou. Prostor v interiéru vyplňuje pískovcová socha ležícího sv. Františka, zřejmě umírajícího. Stěny kaple jsou členěny lizénovými rámci, s vpadlými zaoblenými rohy. Hlavní vstup s kamenným prahem na severní straně je lemován vlysem vyplněným hrubě opracovaným čedičem. Nad profilovanou hlavní římsou, uprostřed mírně segmentově vzedmutou, je jehlancová střecha, krytá prejzovou krytinou. Ve vrcholu je dvouramenný kříž. Interiér je zaklenut kopulí. Ležící skulptura představuje světce, který je oděn v měkce řasené klerice se zkříženýma rukama na prsou. Kaple byla patrně postavena před rokem 1712. Že se jedná o sv. Františka Xaverského, nasvědčuje skutečnost, že byl zakládajícím příslušníkem jezuitského řádu a zemřel během své misijní cesty do východní Asie v jeskyni na mořském břehu. Podobné zobrazení umírajícího světce, které inspirovali jezuité, známe i z jiných míst, např. z Tuchoměřic. František Xaverský (1506-1552) byl baskického původu z Navarry, kde se narodil na hradě Javier. Byl spolužákem a spolupracovníkem zakladatele Tovaryšstva Ježíšova Ignáce z Loyoly. V r. 1542 byl vyslán jako misionář do portugalské kolonie Goa (dnes nejmenší svazový stát Indie) na západním břehu indického poloostrova. Odtud podnikl misijní cestu do Japonska a chtěl působit i v Číně, která však pro Evropany byla uzavřena. Při čekání na vyřízení své žádosti na ostrově Šang-čchuan v blízkosti jihočínského Kantonu (Kuang-čou) onemocněl malárií a 3. prosince 1552 tam zemřel. Na ostrově byl provizorně pohřben a r. 1553 byly jeho ostatky převezeny na portugalské území Goa. Jeho pravá ruka byla jako relikvie převezena do Říma a uschována v chrámu Il Gesú. Papež Řehoř XV. jej 12. března 1622 prohlásil za svatého. Výjev v mratínské kapli tedy nejspíše znázorňuje Františka umírajícího na malárii v přímořské jeskyni ostrova Šang-čchuan a jde o kapli sv. Františka Xaverského..