Vrtbovská zahrada
Střední terasa se schodištěm a opěrnou zdí pod horní terasou se sochami antických božstev.
© Pavel Vlach, 05/2014
Vrtbovský palác se nachází na Malé Straně v Karmelitské ulici na úpatí Petřína. Za ním se ukrývá nádherná terasovitá barokní zahrada s bohatou výzdobou. V průběhu turistické sezóny je přístupná veřejnosti po zaplacení vstupného. Nejsnadnější přístup k paláci a zahradě je od blízké tramvajové zastávky Malostranské náměstí.
Barokní terasovitá Vrtbovská zahrada v Praze na Malé Straně patří ke klenotům zahradní architektury v rámci celé střední Evropy. Nachází se na svahu Petřína, vstup do ní je z Vrtbovského paláce v Karmelitské ulici č. ...p. 25. Založena byla na místě renesančních vinic a umístění ve svahu umožnilo pojmout ji jako působivý prostor ve více terénních úrovních s několika terasami. Zahrada se rozprostírá za palácem na nevelké ploše 0,31 ha v nadmořské výšce 197-212 metrů. Přiléhající Vrtbovský palác vznikl již za třicetileté války přestavbou tří domů, vznik zahrady inicioval v 18. století tehdejší majitel, nejvyšší český purkrabí hrabě Jan Josef z Vrtby (1669-1734). Hrabě z Vrtby byl předním barokním velmožem, mecenášem umění a vybudování zahrady za rodovým malostranským palácem pojal jako formu své osobní reprezentace pro chystanou pražskou korunovaci císaře Karla VI. českým králem, který ji v roce 1723 skutečně navštívil. Jako majitel řady panství a vykonavatel prestižního úřadu si Jan Josef z Vrtby mohl dovolit pro svůj záměr angažovat přední umělce. Na vzniku Vrtbovské zahrady se tak podíleli architekt František Maxmilián Kaňka, sochař Matyáš Bernard Braun a malíř Václav Vavřinec Reiner. V roce 1712 převzal Jan Josef z Vrtby úřad nejvyššího purkrabího a tehdy zahájil přestavbu paláce v Karmelitské ulici. Je pravděpodobně, že zároveň začaly práce na budování zahrady, přesné datum ale neznáme. Jisté je, že v roce 1720 byla zahrada již dokončena. Architekt F. M. Kaňka dokázal na relativně malém prostoru rozvinout působivou scenérii, procházka zahradou od sally terreny (s freskou od V. V. Reinera) byla koncipována jako divadelní představení o třech dějstvích (na třech terasách). Celkové architektonické pojetí doplněné bohatou sochařskou výzdobou disponuje řadou odkazů na biblické příběhy a antickou mytologii, poměrně složitá symbolika však bez předchozího hlubšího studia zůstává běžnému návštěvníkovi ukryta. Palác spolu se zahradou patřil Vrtbům do roku 1799 a pak několikrát změnil majitele. Z poloviny 19. století pocházejí empírové přístavby v dolní části zahrady, tehdy došlo i k úpravám zahrady. V roce 1958 byl palác i se zahradou zapsán do seznamu kulturních památek, což ale nezabránilo v pozdější době nevhodnému využívání. Byla zde zřízena zahrada jeslí, což vedlo například k zasypání kašny v dolní části zahrady a umístění prolézaček. Teprve po roce 1989 se Vrtbovská zahrada dočkala citlivé rekonstrukce (architekt Ivan Březina, zahradní architekt Václav Weinfurter). Dnes je v majetku hl. m. Prahy, spravuje a provozuje ji společnost Casus Direct Mail, s.r.o. Zahrada je přístupná denně od dubna do října a platí se do ní vstupné..
