Břevnovský klášter
© Hana Kubikova 05/2005
Břevnovský benediktýnský klášter je snad nejvýznamější z pražských klášterů. Byl založen již roku 993 sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným a stal se tak prvním mužským klášterem na území dnešní ČR. Prožil si své světlejší, ale i tmavší (např. poboření husity či období komunismu) chvíle, dnešnímu vzhledu dali rámec oba Dienzenhoferové v rozmezí let 1708-45. Na tisícileté výročí (1993) byl kompletně opraven. Při této příležitosti se klášter též stal tzv. arciopatstvím a v r. 1997 jej poctil svou návštěvou papež Jan Pavel II. Osobně doporučuji prohlídku románské krypty skryté pod kostelem sv. Markéty!
Tato vrcholně barokní stavba vyrostla v rozmezí let 1708-1715 dle plánu K. Dienzenhofera, oltářní obrazy pochází od Petra Brandla. ...Bohatě zdobený interiér tvořen jakýmsi prostupem eliptických válců. Pod kněžištěm se nachází vzácná trojlodní románská krypta z doby před rokem 1045..
973
Ctihodná Mlada Přemyslovna uvádí ženskou větev benediktinského řádu do Čech (klášter sv. Jiří na Pražském hradě). ...993
Sv. Vojtěch jako pražský biskup a Boleslav II. jako český kníže zakládají břevnovský klášter, později nazývaný archisterium nebo aricoenobium (arciklášter). Koncem desátého století vzniká snad v Břevnově Kristiánova legenda o počátcích křesťanství v Čechách. 1035-1089
Za opata Menharta je postaven kamenný kostel (patrony jsou sv. Aleš, Bonifác a Benedikt). Zbytky jeho krypty se dochovaly dodnes. V Břevnově je pochován poustevník Vintíř (Guntherus; ? 1045) a začíná jeho místně omezený kult. Z Břevnova je založeno proboštství v Rajhradě na Moravě, od roku 1813 samostatné opatství. 1262
Uherský král Béla II. daruje klášteru část ostatků sv. Markéty. Její kult se později v Břevnově rozvine. Je patronkou dnešní arciopatské baziliky. 1290-1332
Za opata Pavla Bavora z Nečtin je břevnovský kostel přestavěn v gotickou baziliku. Opat vykupuje ze Sedlce Kodex gigas, obrovský rukopis pocházející z benediktinského kláštera v Podlažicích. Je dobudováno proboštství v Broumově, které se v pozdějších dobách stane pro břevnovské druhým domovem. 1400
Břevnovský mnich Jan z Holešova píše výklad starobylé písně Hospodine, pomiluj ny. 1420
Během husitských bouří je komunita nucena uchýlit se do Broumova. Břevnov na dlouhou dobu v úpadku. 1663-1700
Za opata Tomáše Sartoria se situace kláštera uklidňuje a zlepšuje. V Broumově povstání poddaných. Broumov rekonstruován a intenzivně se staví také v Břevnově, klášter však postižen požárem. Část konventu té doby dodnes stojí a nese opatovo jméno. 1700-1738
Za opata Otmara Zinka dochází v břevnovsko-broumovském klášteře k rozkvětu a rozsáhlým přestavbám. Břevnov dostává tu stavební podobu, kterou známe dnes. Najímáni jsou přední umělci doby (Kr. a K. I. Dientzenhoferové, P. Brandl ad.)
1756
Poté, co byl v kostele sv. Markéty zřízen vojenský lazaret, je chrám znovu posvěcen. 1761
V klášterní zahradě u Vojtěšky je objevena kamenná deska s postavou mnicha a nápisem. Přisouzena ctihodnému Vitíři. Vintířův kult se oživuje. Členem konventu a poté proboštem rajhradským je Josef Bonaventura Pitr, významný pozdněbarokní spisovatel a předchůdce osvícenské historiografie. Ambiciózní plány založit šlechtickou akademii se neuskuteční. 1844-1886
Období největšího břevnovsko-broumovského opata 19. století Jana Nepomuka Rottera. Život klášterů je poklidný, jejich kulturní význam se však zmenšuje. Provedena oprava a úprava kostela sv. Markéty. 1939
Vzhledem k napjaté politické situaci jsou kláštery Břevnov a Broumov rozděleny, komunita se opcí dělí na dvě, převážně podle jazykového hlediska. Dosavadní opat Dominik Prokop (1926-1929) se stává opatem broumovským, konventuálním převorem břevnovským jmenován Anastáz Opasek. 1945
Broumovští vyhnáni (dva z nich zabiti) spolu s dalšími Němci z Československa. Uchylují se do bývalého augustiniánského kláštera v bavorském Rohru. Vzniká Slovanská benediktinská kongregace sv. Vojtěcha. 1947
Šedesátým opatem břevnovským zvolen Anastáz Opasek. Konají se velké oslavy 950. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha, zakladatele kláštera. 1949
Opat Opasek zatčen a obviněn jako vatikánský špion a vlastizrádce. Později odsouzen k trestu doživotního vězení. Propuštěn na amnestii v roce 1960. 1950
Klášter - stejně jako všechny ostatní kláštery v Československu - je Státní bezpečností vyklizen, řeholníci odvezeni do Broumova. Později se mohou rozptýlit, činnost kláštera zakázána. 1968
Opat Opasek využívá možnosti vycestovat, usadí se v klášteře Rohr. Není mu dovoleno ponechat si československé občanství. 1990
Obnova kláštera, řeholníci se stěhují do Sartoriova konventu. 1993
Dokončena rekonstrukce kostela, konventu a prelatury. Oslava milénia kláštera. 1997
Břevnov jedním z center oslav svatovojtěšského milénia. Koná se tu setkání papeže Jana Pavla II. s řeholníky z českých zemí. 1999
Umírá arciopat Anastáz Opasek.
Vstupné: dospělí 50 Kč, studenti, důchodci 30 Kč
Klášterní zahrada je přístupná v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30, ve všední dny od 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30..
|
Přihlášení |
