Kostel sv. Františka z Assisi
© Jiří Špaček, 05/2015
Ves Krč je prvně zmíněna r. 1222, celá staletí to však byly vsi dvě, Horní a Dolní Krč, které mívaly většinou odlišnou vrchnost. K jejich spojení došlo r. 1848 a v r. 1922 se Krč stala součástí Prahy. Pro původně provizorní kostel sv. Františka z Assisi byl zvolen hezký pozemek na hraně stráně, která se začíná prudce svažovat k jihu do údolí Kunratického potoka.
Kostelík se nachází poblíž stanice metra C Budějovická. Když od ní vyjdeme po ulici Antala Staška, druhá příčná ulice, která odbočuje vlevo, se jmenuje U Habrovky. V ní stojí popisovaný kostelík v místě, kde končí vozovka a ulice se mění v klesající cestu pro pěší. Nachází se v zahradě a částečně je kryt vzrostlými stromy
Nebývá obvyklé, aby kostel byl vybudován během dvou týdnů, byť to bylo z nouze. V pražské Krči to dokázali a stavba tam stojí už více než 70 let. ...Krč totiž byla jednou z mála čtvrtí připojených r. 1922 k tzv. Velké Praze, která neměla svou farnost. V r. 1935, kdy měla již téměř 20 000 obyvatel, byl založen Spolek pro vystavění katolického kostela a brzy se podařilo shromáždit prostředky na zpracování projektu. Plány vypracoval arch. Jaroslav Čermák a stavba se měla podobat kostelu sv. Jana Nepomuckého v Košířích. Realizaci však zabránilo vypuknutí války. V r. 1941 bylo rozhodnuto vybudovat alespoň provizórium. Doba byla těžká, vlády nad Protektorátem Čechy a Morava se právě ujal nový zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Přesto byla dne 8. prosince 1941 zahájena stavba provizorního kostela. Jeho dřevěnou konstrukci a exteriér navrhl arch. Karel Hruška, návrh jednoduchého interiéru byl dílem Jaroslava Čermáka. Již na Vánoce toho roku byla v novostavbě sloužena slavná půlnoční mše, při níž P. Josef Vlasák, velmistr tehdy již v ilegalitě působícího Řádu křížovníků s červenou hvězdou, kostel zasvětil sv. Františku z Assisi, jednomu z hlavních křížovnických patronů a symbolů chudoby. Kostel sv. Františka z Assisi je prostá obdélná dřevěná stavba na nízké podezdívce. Vysoká sedlová střecha je kryta taškami a nad kněžištěm je umístěn zvonek krytý stříškou v podobě domečku. Vnitřní prostor překlenuje kruchta s harmoniem. Průčelní stěnu zdobí dřevěná mozaika zobrazující patrona kostela uprostřed s křížem. V prostoru jsou volně rozmístěny sochy Ježíše Krista a Panny Marie. Doplňují jej drobné sošky světců a malé obrázky křížové cesty. Politická situace po 2. světové válce neumožnila nahradit provizórium kamenným kostelem. V 60. letech byly proto provedeny drobné úpravy kostela z cihlového zdiva podle plánů arch. Vladimíra Hladíka a z blíže neznámého zrušeného kostela byly přivezeny dvě řady dřevěných lavic s pozdně secesní řezbou na postranicích. Kostel, připomínající spíše venkovské stavení, stojí tedy stále v malebném prostředí uzavřené zahrady. K dřevěné stavbě dnes přiléhá pouze zděný vstupní prostor a na jihu zděná sakristie. Je to filiální kostel michelské farnosti při kostele Narození Panny Marie a konají se tu pravidelné bohoslužby. Od r. 2010 je stavba prohlášena za kulturní památku. Na pozemku zahrady se kromě kostela nachází prostá stavba tzv. farního sálu, která byla po r. 1989 opravena za pomoci německé nadace. Sál slouží nejen farním akcím, ale je také pronajímán pro pořádání koncertů a divadelních představení..
