Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.
Hlavní obrázek místa
Pohled od severu
Pohled na motte od severu.
© koalix, 03/2014
povrch tvrziště je dnes pokryt velmi nepřehledným náletovým porostem, proto rozhodně doporučuji návštěvu mimo vegetační období
Zany, 15.6. 2004
historie

Po tvrzi a vsi Koválově zůstal pouze název trati Koválov jihozápadně od Žabčic, kde okolní terén převyšuje o 6 - 7 m vyvýšenina tvaru komolého kužele, zvaná Kulatý kopec; jeho horní kruhová plošina má průměr 15 - 17 m. Kolem kopce vede příkop, na jehož vnější straně je val; na jihovýchodní straně je příkop zdvojen a mezi oběma příkopy vznikl zvláštní, v půdorysu srpkovitý útvar. Nálezy z archeologických průzkumů z r. 1848 a 1931 se bohužel nezachovaly. V r. 1307 se stala ves součástí panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi již ve 14. století stejně jako ves, která se v r. 1493 připomíná jako pustá. Na tvrzi byl v poslední době proveden systematický archeologický průzkum, který dokázal několik fází osídlení z 13. a 14. století; byl objeven i kostelík vedle tvrze.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 23.4. 2004

Komentáře

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Žabčice

Místa v okolí

 sýpka
 Žabčice
 Topolany
 Židlochovice
 zvonice
 městský dům
 Pohořelice
 Cvrčovice
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Medlov
 Nosislav
 boží muka
 Leopoldov
 kostel sv. Jakuba
 Akátová věž
 radnice
 Velké Němčice
 rozhledna na vodojemu
 mariánský sloup
 radnice
 Pouzdřany
 Kupařovice
 Loděnice
 boží muka
 stará pila
 Popice
 kostel sv. Ondřeje
 Dolní Kounice
 boží muka
 Vlasatice
 kaple sv. Ducha
 památník Křepice
 synagoga
 kostel sv. Anny
 Branišovice
 kostel sv. Vavřince
 Rebešovice
 Mušov
 kostel sv. Linharta
 hrobka Deymů
 Hajany
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Jiljí
 boží muka
 Hustopeče
 židovský hřbitov
 boží muka
 Vysoká zahrada
 Hustopeče
 dům U Synků
 městské hradby
 mlýn
 větrný mlýn
 kaple sv. Peregrina
 dvůr Wladimírov
 Olbramovice
 kaple sv. Václava
 boží muka
 Modřice
 boží muka
 boží muka
 Těšany
 kaple sv. Urbana
 kostel sv. Rozálie
 dům č. p. 329
 Šitbořice
 fara
 boží muka
 Diváky
 Šafránkův mlýn
 boží muka
 Prštice
 Ivančický viadukt
 Prštice
 Děvičky
 zvonice
 Archeopark Pavlov
 Chrlice
 kostel sv. Barbory
 Sokolnice
 Neuhaus
 kostel sv. Anny
 cukrovar
 sýpka
 Stříbský mlýn
 panský pivovar
 Sokolnice
 Jiřice u Miroslavi
 cihelna
 Na Oklikách
 boží muka
 vyhlídka U obrázku
 Nová brána
 městské opevnění
 mariánský sloup
 Ivančice
 synagoga
 dům pánů z Lipé
 židovský hřbitov
 Dalibor
 Mohyla míru
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 951
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 15.6.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama