
Po tvrzi a vsi Koválově zůstal pouze název trati Koválov jihozápadně od Žabčic, kde okolní terén převyšuje o 6 - 7 m vyvýšenina tvaru komolého kužele, zvaná Kulatý kopec; jeho horní kruhová plošina má průměr 15 - 17 m. Kolem kopce vede příkop, na jehož vnější straně je val; na jihovýchodní straně je příkop zdvojen a mezi oběma příkopy vznikl zvláštní, v půdorysu srpkovitý útvar. Nálezy z archeologických průzkumů z r. 1848 a 1931 se bohužel nezachovaly. V r. 1307 se stala ves součástí panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi již ve 14. století stejně jako ves, která se v r. 1493 připomíná jako pustá. Na tvrzi byl v poslední době proveden systematický archeologický průzkum, který dokázal několik fází osídlení z 13. a 14. století; byl objeven i kostelík vedle tvrze.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let