
Nejstarší části Branického dvora po jeho získání dominikány pochází do poloviny 17. století. Tehdy vzniklo severovýchodní křídlo s kaplí s. Kříže. Z původních čtyř křídel se do současnosti dochovaly tři včetně zvonice z roku 1761. Ve spodní části věže směrem do Branické ulice je umístěn reliéf představující ukřižovaného Krista, k němuž se modlí dominikán. Představu o podobě dvora si lze představit z jeho popisu z poloviny 19. století. Podle tohoto popisu se jednalo téměř o uzavřený dvůr. Ten byl vůči světovým stranám natočen ne křídly, ale nárožími. Všechny stavby již v polovině 19. století vystavěny z nespalitelného materiálu. Pivovar v Branickém dvoru sloužil ke svému účelu do roku 1907. Objekty pak sloužily různým účelům. Od r. 1912 zde bylo kino Alhambra. Pak převzal areál pražský magistrát a byla zde umístěna telefonní centrála a v části policejní stanice. Do dnešních dnů zde postupně působila celá řada institucí… číst dále
Braník je starobylá ves. Poprvé je zmiňován již r. 1088 v zakládací listině vyšehradské kapituly. Z historických pramenů vyplývá, že ve 14. stol. patřila část zdejších pozemků českým královnám a zbytek několika pražským kostelům, které je pronajímaly měšťanům. Za husitské revoluce se tohoto majetku zmocnilo Staré Město pražské, které jej vlastnilo až do r. 1547, kdy mu byl majetek konfiskován Ferdinandem I. za účast v protihabsburském spiknutí. Již v r. 1559 však staroměstští získali část majetk zpět. V Braníku měli tehdy dvorec s tvrzí, o jejímž založení nejsou žádné zprávy. O jejím konci však spolehlivě víme, že nastal přičiněním Švédů za třicetileté války. V rámci rekatolizačního úsilí dostali poničenou tvrz r. 1625 od císaře Ferdinanda II. darem dominikáni z kláštera u sv. Jiljí na Starém Městě pražském. Ti hned příštího roku zřídili ve dvoře pivovar, pro nějž využili vlastní hlubokou studnu s výbornou vodou. Za… číst dále