
Počernický rybník leží na katastrálním území Dolní Počernice a v současné době je rozlohou přes 17 ha největším rybníkem na území hl. m. Prahy. Dolní Počernice, prvně připomínané r. 1323, se staly r. 1974 jeho městskou částí. Proto jsou dobře dopravně dostupné městskými autobusy a také vlakem, neboť je tu zastávka na rekonstruované železniční trati 011 z Prahy do Kolína, obsluhovaná ve špičkách každou půlhodinu. Městskou částí, v níž se nachází zámek, historický kostel Nanebevzetí Panny Marie (viz samostatná hesla) a obnovený pivovar, prochází žlutá turistická značka, která začíná na místním turistickém rozcestí na Českobrodské ulici, prochází po hrázi a kolem severního břehu Počernického rybníka, kde je zřízen autokemp, a končí na okraji Xaverovského háje.
1848. Byl původně napájen odděleně dvěma potoky, Rokytkou a Říčankou, které se dnes spojují do společného toku Rokytky již asi kilometr před rybníkem. Mělké břehy rybníka jsou lemovány rákosovými porosty, které přecházejí do porostů ostřic. Velmi cennou mokřadní olšinu ve východní části zčásti zasáhla stavba vysokého mostu pro Pražský okruh dálničního typu. Přesto je pobřežní a mokřadní vegetace významná jako hnízdiště ptactva i jako odpočinková lokalita na tahu nebo v zimním období. Počernický rybník se ve 2. polovině 19. stol. po 40 let nevypouštěl. Sloužil jako zásobárna vody pro níže položené mlýny a v zimě jako zásobárna ledu, který byl těžen ledaři pro potřebu pražských hostinců. Historickou zajímavostí je skutečnost, že u rybníka byla r. 1888 zásluhou A. Friče a V. Vávry zřízena první česká terénní biologická laboratoř a také první hydrobiologická stanice na světě. Počernický rybník byl jako významný krajinotvorný prvek orgány hl. m. Prahy prohlášen r. 1988 za přírodní památku o rozloze 41,76 ha. Do území památky byla kromě vlastního rybníka zahrnuta i část někdejšího zámeckého parku pod hrází, který vznikl po r. 1776 zásluhou hrabat Sweerts-Sporcků z původní ovocné a okrasné zahrady. Hráz rybníka o výšce 5,2 m je dlouhá asi 360 m a dnes po ní vede vycházková cesta. V pobřežních rákosinách hnízdí labutě, ledňáčci, lysky, potápky či moudivláčci a zastavují se tu volavky. Vyskytují se tu i chránění obojživelníci, měkkýši a brouci. V letech 2004-2006 byla provedena celková rekonstrukce rybníka spojená s jeho odbahněním a obnovou hráze. Bezpečnostní přeliv byl celý vyzděn z kamene a historický pískovcový most přes něj byl zcela rozebrán a opět složen. V souvislosti s odbahněním byl vybudován nový ostrov jako klidové místo pro rozvoj populace obojživelníků a bezobratlých živočichů.