přírodní památka Okrouhlík

Předmětem ochrany jsou svrchnokřídové pískovce ležící na jihozápadním svahu Okrouhlíku, cenomanské mezozoické pískovce a jemnozrnné slínovce na jihovýchodním okraji. Přírodní památka se nachází na vyvýšenině 275 m n. m. Na jihozápadním okraji území se nachází zahrádkářská osada, ostatní části území jsou obklopeny městským parkem, za kterým se nachází zástavba v podobě sídliště a rodinných domů. Pastvina, která na tomto území existovala v minulosti, zanikla na konci 50. let 20. století v důsledku urbanizace. S růstem populace se začala Praha zvětšovat a postupně městská zástavba zabírala prostor zemědělské krajiny a tím pádem jí přeměňovala na příměstskou. Docházelo i k zániku některých druhů rostlin a živočichů, které se vyskytovaly v okolí přírodní památky, příčinou také byla výsadba dubu, která na zánik společenstev působila nejvíc. Stále se některá z těchto společenstev objevují v Okrouhlíku. Území bylo vyhlášeno jako přírodní památka bývalým Národním výborem hl. m. Prahy, a to vyhláškou č. 3/1982, která nabyla účinnosti 1. září 1982. Podklad oblasti tvoří cenomanské pískovce a slepence perucko-korycanského souvrství, které vznikly usazováním v oblasti Českého masívu v tehdejším vodním tělese. Diagonálně zvrstvené plochy, které je možné na lokalitě pozorovat, dávají možnost stanovit směry paleoproudů. V plánu péče je navrhováno, aby na lokalitě proběhl hlubší geologický průzkum, který zatím ale nebyl proveden, stejně tak jako entomologický a mykologický. Na pískovištích Okrouhlíku lze nalézt různé druhy teplomilného hmyzu. Území je bohaté na ptačí druhy typické pro celou Českou republiku. Předmětem ochrany jsou svrchnokřídové pískovce ležící na jihozápadním svahu Okrouhlíku, cenomanské mezozoické pískovce a jemnozrnné slínovce na jihovýchodním okraji. Dále jsou chráněna teplomilná společenstva hmyzu a rostlin. Cílem ochrany území je zajistit bezpečí geologicky zajímavých pískovcových výchozů. V současnosti se pokračuje v odstraňování akátu a ve snaze vytvořit bohatě strukturovaný fragment lesního ekosystému s přirozenou druhovou skladbou. Kácení stromů by mělo vést k prosvětlení lesního prostoru při udržovaném nižším zakmenění. To se týče nejenom chráněného území, ale i ochranného pásma. Chráněné území je součástí lesoparku Okrouhlík. Na povrch zde vycházejí skalky rezavě hnědých železitých sladkovodních pískovců až slepenců druhohorního stáří, které se usadily na dně sladkovodního jezera. Na svazích skal vznikají lehké písčité půdy porostlé písečnými, suchomilnými rostlinami, z kterých je nejnápadnější ježatá tráva paličkovec šedavý. Na plochy se sypkým pískem jsou vázány teplomilné druhy hrabavých vosiček a pískomilný potemníček.