
Původní gotický kostelík (13. stol.) se skládal z obdélného presbytáře (dnešní sakristie), na který navazovala obdélná loď v šíři dnešního presbytáře. Z původního gotické stavby se zachovalo zdivo presbytáře 5 x 4,6 m a východní část lodi v celé šíři 6,5 m. Původní gotická loď byla již před barokní přestavbou prodloužena, patrně z důvodu nepostačující kapacity kostela, toto zdivo bylo použito jako základy podkruchtí. Dnešní barokní kostel je obdélná stavba tvořená centrální kruhovou lodí, ke které na východní straně přiléhá obdélný presbytář, na který navazuje obdélná sakristie (již zmíněný presbytář gotického kostela, zachováno pův. gotické hrotité okénko). Na západní straně k lodi přiléhá obdélná část s kruchtami a věží. Dvoupatrová věž tvoří západní průčelí, ve spodní části s vysokou slepou arkádou s pravoúhlým vstupním portálem, s pískovcovým ostěním. V bočních stěnách arkády jsou menší vstupy na schodiště ke… číst dále
O farním kostele v Kunraticích se v písemných pramenech objevuje první zmínka roku 1352. Gotický kostelík byl postaven patrně koncem 13. století, původně jej obklopoval hřbitov (později zrušen). Po roce 1620 zdejší fara zanikla. Na špatný stav kostela, způsobený patrně také vlivem třicetileté války, je upozorňováno roku 1665 zprávou Maxmiliána Lva Malovce z Malovic, zapsanou v zemských deskách. Od roku 1721 byl majitelem panství Jan Arnošt Václav svobodný pán z Goltze, který nechal přestavět kunratický zámek v barokním stylu, a na místě starého farního gotického kostela (který byl zchátralý, ale také nevyhovoval vzrůstajícímu počtu věřících) nechal vybudovat nový, výrazně větší kostel v pozdně barokním stavebním stylu v rozmezí let 1730 (kdy byly položeny základy nového kostela) a roku 1734 (kdy byly do kostela přeneseny ostatky sv. Jana Římského). Přesné datum dokončení stavby nebo vysvěcení kostela není známo, ale patrně byl dokončen… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.