© Petr Turyna 01/2006
Původní gotický kostelík (13. stol.) se skládal z obdélného presbytáře (dnešní sakristie), na který navazovala obdélná loď v šíři dnešního presbytáře. Z původního gotické stavby se zachovalo zdivo presbytáře 5 x 4,6 m a východní část lodi v celé šíři 6,5 m. Původní gotická loď byla již před barokní přestavbou prodloužena, patrně z důvodu nepostačující kapacity kostela, toto zdivo bylo použito jako základy podkruchtí. Dnešní barokní kostel je obdélná stavba tvořená centrální kruhovou lodí, ke které na východní straně přiléhá obdélný presbytář, na který navazuje obdélná sakristie (již zmíněný presbytář gotického kostela, zachováno pův. gotické hrotité okénko). Na západní straně k lodi přiléhá obdélná část s kruchtami a věží. Dvoupatrová věž tvoří západní průčelí, ve spodní části s vysokou slepou arkádou s pravoúhlým vstupním portálem, s pískovcovým ostěním. V bočních stěnách arkády jsou menší vstupy na schodiště ke… číst dále
O farním kostele v Kunraticích se v písemných pramenech objevuje první zmínka roku 1352. Gotický kostelík byl postaven patrně koncem 13. století, původně jej obklopoval hřbitov (později zrušen). Po roce 1620 zdejší fara zanikla. Na špatný stav kostela, způsobený patrně také vlivem třicetileté války, je upozorňováno roku 1665 zprávou Maxmiliána Lva Malovce z Malovic, zapsanou v zemských deskách. Od roku 1721 byl majitelem panství Jan Arnošt Václav svobodný pán z Goltze, který nechal přestavět kunratický zámek v barokním stylu, a na místě starého farního gotického kostela (který byl zchátralý, ale také nevyhovoval vzrůstajícímu počtu věřících) nechal vybudovat nový, výrazně větší kostel v pozdně barokním stavebním stylu v rozmezí let 1730 (kdy byly položeny základy nového kostela) a roku 1734 (kdy byly do kostela přeneseny ostatky sv. Jana Římského). Přesné datum dokončení stavby nebo vysvěcení kostela není známo, ale patrně byl dokončen… číst dále
|
Přihlášení |
