
Obec Dobrovíz leží při západním okraji Prahy a sousedí se severozápadním cípem oploceného areálu mezinárodního Letiště Václava Havla. Po silnici je od hranic hlavního města vzdálena asi 6 km. Na historické návsi se stýkají silnice III. třídy přicházející z východu od Kněževsi, z jihozápadu od Jenče a ze severu od Hostouně a Bělok. Obcí procházejí dvě značené cyklotrasy, turisticky značené cesty se jí však vyhýbají. Při jižním okraji leží na regionální trati 121 Hostivice-Podlešín místní železniční zastávka. Osobní vlaky tu jezdí několikrát denně v úseku Hostivice-Středokluky v návaznosti na vybudování komerční zóny. Obec má také spojení příměstskými autobusy s Prahou a Kladnem.
Existence Dobrovíze je prvně doložena r. 1238, kdy se stala majetkem kláštera křížovníků-Strážců Božího hrobu na Zderaze, tedy v místě, které se nyní nachází na území Nového Města pražského. Existence kláštera i jeho vlastnictví vsi skončily za husitských válek. Církevním majetkem se ves opět stala jako součást statku Středokluky až r. 1645, kdy byla připojena k jezuitskému panství Tuchoměřice. Jezuité z pražské koleje sv. Klimenta, známé jako Klementinum, také iniciovali kolem poloviny 18. stol. stavbu kaple Panny Marie na dobrovízské návsi. V r. 1773 však byl jejich řád Tovaryšstva Ježíšova papežem Klementem XIV. zrušen a majetek připadl náboženskému studijnímu fondu.
Kaple je drobná barokní stavba, k jejíž obdélné lodi přiléhá užší odsazené kněžiště. Fasády člení lizény a niky v průčelí se sochami sv. Anny a Panny Marie. Ne střeše, rámované štítem, je posazena hranolová věžička s cibulovitou bání s lucernou. Kaple má obdélnou loď zakončenou užším odsazeným presbytářem. Stavba má sedlovou střechu s volutovým štítem v hlavním průčelí. Presbytář je uvnitř pětiboký a má polokopulovitou klenbu. V presbytáři je barokní oltářík, na kterém je uprostřed zasklený výklenek se sochou představující Pannu Marii, jak drží Kristovo tělo na klíně. V lodi po straně stojí nízká kazatelna. Ve východním a západním průčelí lodi je po jednom okně s odsazeným záklenkem lemovaném šambránou s lištou. Fasáda má výraznou profilovanou hlavní římsu, kterou podpírají v nárožích pilastry s lištovými hlavicemi. Nad vchodem je dřevěná kruchta s balustrádově vyřezávaným zábradlím. Kaple byla v letech 1908 a 1909 opravena. Kaple je památkově chráněna od roku 1958..
Klimenta na Starém Městě pražském, jejímuž semináři sv. Václava, tehdy statek Středokluky, společně s Dobrovízí patřil. Budova kaple je vystavěna na obdélníkovém půdorysu, který se směrem k obdélnému trojboce zakončenému presbytáři prohnutě zužuje. Nad průčelím je barokní volutový štít a v bočních stěnách po jednom barokním okně. Po stranách vchodu jsou výklenky s velkými kamennými barokními sochami, představujícími Pannu Marii a její matku sv. Annu. Nad presbytářem se tyčí nevysoká čtyřboká věž s cibulovou bání. V presbytáři, který je uvnitř pětiboký, se nachází rokokový oltářík z 2. třetiny 18. století, v němž je uprostřed zasklený výklenek se sochou Piety, tedy Panny Marie držící na klíně tělo Ježíše Krista. Po straně lodi je nízká pozdně barokní kazatelna a v její zadní části dřevěná kruchta. Prostranství kolem kaple je ohrazeno a se třemi vzrostlými stromy tvoří udržovaný malebný celek. Pod jedním ze stromů stojí prostý železný kříž z r. 2011, který musel nahradit starší krucifix vybudovaný r. 1885. Kaple nyní slouží jako filiální kostelík římskokatolické farnosti v Unhošti, bohoslužby se tu však konají jen příležitostně. Obvod návsi lemují výstavné statky dochované v podobě z let 1800-1900, které jsou součástí památkové rezervace vyhlášené r. 1995. Tvoří mimořádně hodnotný soubor lidové architektury, který v širokém okolí na západ od hlavního města nemá obdoby.