Renesanční perla Týna - palác Granovských
Původně románská stavba z 12. století, sídlil v něm výběrčí cla.
© Petr Turyna 02/2006
Tento opevněný objekt v samém centru Starého Města sloužil jako jakási celnice - obchodníci zde našli ochranu a odpočinek před další cestou, ale museli zde na oplátku poskytnout své zboží k prodeji. Vznikl pravděpodobně již v 11. století, tvoří ho blok 16ti domů a vnitřního dvorce, kam vedou dvě brány.
Ungelt, nebo též Týnský dvůr zaujímá prostor v Praze 1 – Starém Městě mezi ulicemi Týnskou, Štupartskou a Malou Štupartskou, mezi kostelem sv. Jakuba a Panny Marie před Týnem. Byl to ohrazený kupecký dvůr, který podle archeologického výzkumu vznikl ve 12. století, ale uvádí se také již 10. ...století. Kupecký dvůr tehdy býval v podstatě tvrzí, oddělenou od ostatního města příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží, byla zde skladiště na zboží, koňské stáje, obydlí pro kupce, jeden z nejstarších špitálů v Praze i kostelík Panny Marie v místě, kde nyní stojí současný Týnský chrám. Každý, kdo překročil práh kupeckého dvora, požíval plnou ochranu krále, za což musel platit poplatek. Již ve 14. st. se clu říkalo staroněmeckým slovem ungelt a odtud i název pro celý kupecký dvůr. Při vstupu musel v bráně každý odevzdat zbraně ungeltnímu hospodáři, který také soudil případné spory. Největšího rozkvětu zažil Ungelt za Karla IV. a za Václava IV. Pražské celní privilegium pro Čechy ztratilo význam v době husitské, později již Praha nedosáhla svého obchodního významu a v polovině 16. st. ho ztratila úplně. Celnice v Ungeltu pak sloužila jen pražskému obchodu, v r. 1774 byla přenesena nejprve do Haštalské a později r.1810 do celnice proti Prašné bráně. Počátkem tohoto století se do polorozpadlého Ungeltu začala stěhovat městská chudina, po 2. sv. válce zde byla směsice skladišť, dílen, kanceláří a bytů nejnižší kategorie. V r. 1978 byl zahájen zajišťovací archeologický průzkum a v r. 1981 byla zahájena vlastní rekonstrukce dvora. R. 1996 byl Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti. Dnešní areál Ungeltu tvoří 18 domů, z nichž 12 přiléhá k vlastnímu kupeckému dvoru, ostatní jsou po obvodě na místě původní gotické ohradní zdi. Na domech jsou stopy architektonických slohů všech dob, každý dům je jiný, přesto dohromady tvoří harmonický celek. Většina domů má barokní fasády z doby po r. 1689, kdy Ungelt z velké části vyhořel, původ mnohých však sahá až na počátek 15. st. Vchod od Staroměstského náměstí je z Týnské ulice branou v paláci Granovských. Král Ferdinand I. věnoval r. 1558 tento dům celnímu úředníku Jakubu Granovskému z Granova. Ten dům v polovině 16. st. přestavěl v renesančním slohu. Jedná se o dvoupatrovou budovu s arkádovou lodžií na straně dvora. Vedlejší dům čp. 640 Petráčkovský byl původně součástí paláce Granovských a býval tu jeden z nejstarších pražských zájezdních hostinců zv. Starý Ungelt. V dlažbě před ním je naznačeno místo původního kostela P. Marie. Dům čp. 642 U Černého medvěda je zmiňován již v r. 1428. Východní brána Ungeltu s monogramem L (patrně král Leopold I.) ústí do ulice Malá Štupartská v domě čp. 636 zvaném Vrbnovský, nebo též U Štupartů. V domě čp. 630 U Zlatého prstenu má dnes Galerie hl. m. Prahy expozici Umění 20. st. V mohutném domě čp. 646 U Šviků z Lukonos s gotickými štíty je hotel Ungelt. V jižní části dvora je opravená původní studna, v severní části je kopie Štursova sousoší Den a noc. Terén románského dvora byl více než dva metry pod dnešní úrovní..
