Librova vila

Krásný jižní svah mezi Vinohrady a Vršovicemi, přesněji jeho část vymezenou ulicemi Hradešínská, Chorvatská a Na Šafránce, získalo Obecně prospěšné družstvo Svépomoc pro stavbu rodinných a nájemních domů ve Vršovicích. Zastavovací plán souboru 51 domů, nazvaného Kolonie Svobody, navrhl architekt František Albert Libra (1891-1958). V zastavovacím plánu se věnoval nejen urbanistickým vztahům, ale také navrhl základní hmotové řešení několika typů domů, vil a dvouvil i jejich dispozice. Také určil jejich základní architektonické prvky tak, aby celý soubor měl jednotné měřítko. Parcelu na rohu Hradešínské a Chorvatské ulice si architekt vybral pro sebe. Dům na ni navrhl v souladu s ostatními domy v souboru. Šlo o klidnou, samostatně stojící rodinnou vilu se dvěma podlažími a s podkrovím; do zahrady má dům díky svahu o jedno podlaží více. Stavba pochází z let 1922-1923. Rodinný byt byl v 1. patře, kde byly společenské místnosti, mezi nimiž nejživější byl pokoj zvaný hudební, neboť F. A. Libra byl vynikající hráč na violoncello a v bytě se často koncertovalo. Nejpřísnější byla pracovna s velikou zasklenou knihovnou po celé délce stěny. Ložnice byly umístěny v podkroví. Librův dům, to byla nejen rodinná vila, nýbrž také sídlo architektonického ateliéru. Architekt si vybral parcelu, kde by byl dům dobře viditelný a snadno dostupný pro investory. Kancelář byla v suterénu, ve třech světlých místnostech přímo obrácených do zahrady. Tady Libra zpracoval většinu svých projektů a soutěžních návrhů. V 50. letech 20. století byl dům proměněn na činžovní vilu. Rodina v něm sice mohla zůstat, ale postupně musela omezit své bydlení na upravené podkroví. V 90. letech byly jednotlivé byty rozprodány, avšak k bydlení slouží objekt beze změn stále. František Albert Libra se narodil 8. dubna 1891 v Herálci na Vysočině. Po absolutoriu německé reálky v Jihlavě r. 1910 nastoupil na Českou vysokou školu technickou v Praze, kde získal tradiční školení profesorů Jana Kouly, Josefa Fanty a Adolfa Liebschera. V r. 1913 pak přešel na Německou vysokou technickou školu tamtéž. Jeho studium však přerušila první světová válka, během níž byl Libra odveden. Studia proto dokončil až po válce v r. 1921 vykonáním druhé státní zkoušky. Dráhu samostatného architekta František Albert Libra nastoupil na podzim 1921. Mezi jeho nejčastější architektonické úkoly patřily návrhy spořitelních budov, na jejichž fasádách s oblibou uplatňoval ušlechtilé kamenné obklady, které měly v zákazníkovi vzbuzovat pocit stálé, spolehlivé a solidní instituce. Věhlas Librovi přinesla zejména realizace v té době největší funkcionalistické stavby v Československu – Masarykova sanatoria pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách –, kterou navrhl společně s Jiřím Kanem v r. 1932. Většina jeho projektů se však týkala Prahy a menších venkovských měst na území Čech. Mezi nimi vyniká Rakovník, pro nějž Libra vytvořil celou řadu projektů (škola, spořitelna, koupaliště, urnový háj, regulace města aj.). František Albert Libra zemřel v Praze 30. června 1958, když po několikaleté léčbě podlehl zhoubnému nádoru ledviny.